Sedmdesát pět let – mezi lety 1622–1695 trvaly v jesenickém regionu takzvané hony na čarodějnice. Proč je to časové rozpětí tak velké historici stále neví. Největší pravděpodobností je to, že vrchnost jednoduše hony oficiálně neukončila a lidé tak vraždili dál. Čarodějnické procesy postihly Jesenicko vedle Losinska a Šumperska nejvíce z českých zemí. Na Jesenicku existovala tzv. "čarodějnická sekta", která nesouvisela s tím, že by zde opravdu žily čarodějnice nebo se zde prováděly přírodní rituály jinak než všude jinde. Souvisela s počtem usvědčených čarodějnic, která postihla tři generace.
Obvinění z čarodějnictví
Jesenicko v 17. století spadalo pod správu Nysského knížectví v dnešním Polsku. Soudní tribunál však zasedal a soudil v samotném městě Jeseník. První případ řešili v roce 1622. V červnu svou ženu obvinil místní pastýř z očarování dobytka, způsobením nemocí a jeho otravou. Žena prý založila také požár. Jelikož ji z těchto činů obvinil na smrtelné posteli, bralo se to jako nesporný fakt. Byla tak postavena před soud a protože se nepřiznala, vzal si ji "do parády" kat.
Španělská bota představovala střední stupeň mučení.
V těch dobách již existovaly tři stupně tortury (právo útrpné – mučení). V první fází se ukazují mučící nástroje a čeká se, že se obviněný zhroutí a přizná. V tomto případě se však pastýřka nepřiznala. Přešlo se na druhý stupeň – nasazení palečnic, španělské boty a pálení boků, když byla nešťastnice natažená na skřipec. To už zafungovalo a Barbora Šmídová obvinila dalších pět žen, které ji pomáhaly. Dominový efekt vzal za své a pětasedmdesátileté utrpení bylo odstartováno. Třetí a později i čtvrtý stupeň navyšoval míru bolesti, kterou kat vytvářel. Někdy se nechalo rozhodovat i živly – topení a pálení bylo na denním mučícím pořádku.
Čtěte také
Malá doba ledová
Největší rozšíření v obviňování žen a mužů z čarodějnictví došlo mezi lety 1651 až 1652, kdy bylo upáleno nejméně 155 lidí z Jeseníku a okolí. V muzeu si přečtete i o tom, že těsně před třicetiletou válkou nastalo velké ochlazení, které historikové nazývají Malou dobou ledovou a právě ta způsobila nedostatečnou úrodu a následný hladomor, kdy lidé, kteří nechápali, co se děje, hledali mezi sebou viníka svých útrap. Ze začátku to byli kořenářky, bylinkářky a porodní báby, postupně se však začaly obviňovat i ženy a muži z vyšších stavů. Kombinace bídy, hladu, zimy a třicetileté války způsobila markantní rozšíření obviňování, které trvalo rekordně dlouho.
Pomník obětem čarodějnických procesů, Lázně Jeseník
Expozice čarodějnických procesů v Jeseníku je otevřena od roku 2012 a získala 2. místo v Národní ceně Gloria Musaealis. Přečtete si zde nejen o historii procesů, ale také o jednotlivých účastnících, o kterých se dochovaly záznamy. Nechybí zde i mučící nástroje jako skřipec nebo replika čarodějnické stolice, palečnice a španělská bota, která například sloužila k trhání lýtkových svalů. Závěr expozice v Jesenickém muzeu je věnována 117 jmen, které jsou napsané na pamětní desce a patřily obětem čarodějnických procesů.
Čtěte také
Zdroje: www.muzeumjesenik.cz, olomouc.rozhlas.cz, www.kudyznudy.cz
