Ledové prsty smrti

Podivný jev se vyskytuje v oceánech polárních oblastí naší planety. Ledové prsty smrti neboli brinikly se jen zřídkakdy podařilo zachytit na kameru. Důvodem je jejich výskyt pod plovoucím mořským ledem.

Brinikly jsou podmořské struktury, které svým vzhledem připomínají prsty ledu. Mohou sahat až na samé dno oceánu a chovají se jako berla Mrazíka. Jsou schopné zmrazit vše, co jim stojí v cestě, včetně živočichů, jako jsou hvězdice nebo mořští ježci.

"Jde o neuvěřitelně křehké struktury, které se mohou rozbít při sebemenším dotyku. Připomínají obrácené kaktusy, které jsou vyfouknuté ze skla, jako něco z fantazie Dr. Seusse," uvedl Andrew Thurber, profesor z Oregonské státní univerzity, který brinikly viděl na vlastní oči.

Za vznikem briniklů stojí mrznoucí koncentrovaná slaná voda neboli solanka, ze které se během procesu mrznutí uvolní sůl a další ionty. Jakmile se dostanou ven, utvoří se ledový prst smrti.

Solanka se shromažďuje v různých trhlinách a kanálech v mořském ledu. Aby zmrzla, potřebuje poměrně nízké teploty. Solanka zůstává v kapalném stavu, dokud led, ve kterém se hromadí, nepraskne a solanka neunikne do oceánu pod ním.

Kolébka života

Protože je těžší než voda, klesá solanka na dno oceánu. Cestou dolů zmrazí mořskou vodu, které se dotkne. To je příčinou jejich prstovitého tvaru.

Pro více informací se podívejte na toto video:

Zdroj: Youtube

Brinikly se formují podobným způsobem jako hydrotermální průduchy, které se považují za kolébku života na Zemi. Ledové prsty smrti vědci poprvé objevili v 60. letech 20. století.

"S objevem briniklů se předpokládá, že podobně jako hydrotermální průduchy, hrály při vzniku života důležitou roli také ledové prsty smrti," uvedl Bruno Escribano, autor výzkumu briniklů z Baskického centra aplikované matematiky ve Španělsku.

Související články

"Uvnitř těchto přihrádek ledu je vysoká koncentrace chemických sloučenin a také lipidů, tuků, které pokrývají jejich vnitřek. Právě tyto sloučeniny mohly fungovat jako primitivní membrána. Jedna z podmínek nezbytných pro život," dodal Escribano.

Podle Escribana se uvnitř těchto přihrádek nachází také směs kyselých a zásaditých složek, schopných dodat potřebnou energii pro tvorbu složitějších molekul, potenciálně i DNA.

www.iflscience.com, www.theguardian.com, weather.com