V turkmenské poušti Karakum již více než padesát let zeje propast, mnohými nazývaná jako Brána do pekla. Když se na tento geologický útvar v blízkosti vesnice Derweze asi 260 kilometrů severně od Ašchabádu dobře podíváme, zjistíme, že jeho pojmenování snad ani nemůže být blíže k pravdě.
Kde udělali soudruzi ze SSSR chybu?
Když se ve zmiňovaném roce 1971 odborníci provrtali místo k nalezišti ropy do podzemní jeskyně, došlo k reakci, kterou pravděpodobně nemohl nikdo očekávat. Doposud utajený prostor pod zemským povrchem se sesunul a plyn, který zde byl po tisíciletí a miliony let uvězněn, vybuchl. Ani to ještě nebylo všechno. Země se propadla i v poměrně širokém okolí a vytvořil se kráter o průměru sedmdesáti a hloubce dvaceti metrů.
Nápad, který vůbec nevyšel
Z otvoru se začal uvolňovat zemní plyn, který stále hrozil dalšími výbuchy. Dalo se to předpokládat, protože celá tato oblast je ložisky tohoto plynu vyhlášena. A tak místní specialisté přišli s nápadem, že plyn jednoduše zapálí a počkají několik dní, až jeho postupně unikající zásoby dohoří a kráter sám zhasne. I když to patrně nebyl úplně špatný nápad, brzy se zjistilo, že se přepočítali. Kráter totiž nezhasl po několika dnech, jak si představovali, dokonce ani po několika týdnech, měsících či letech. Brána do pekla vlastně hoří dodnes, tedy již plných dvaapadesát let bez přestávky.
Co jiného by to mohlo být, než brána do pekla?
Místo ropy zástupy turistů
I když se vrt nepodařil tak, jak si inženýři původně představovali, místo ropy objevili novou turistickou atrakci, která do těchto míst každým rokem láká tisíce zvědavců, kteří se chtějí na vlastní oči přesvědčit, že je oheň stále na svém místě. Kromě turistů se sem sjíždí také mnoho vědců, a to nejen geologů, ale dokonce i biologů. I v tak nepříznivém prostředí se totiž vyskytuje život, i když jen ve formě bakterií nebo mikrobů.
Turkmenská vláda toho má dost
I když jde jistě o zajímavý a jeden z nejpodivnějších útvarů na Zemi, navíc v podstatě vytvořený člověkem, jeho vliv na životní prostředí rozhodně není dobrý. A tak se turkmenská vláda v čele se svým prezidentem Sedarem Berdymuhamedovem v minulém roce rozhodli podniknout všechno, co bude možné, aby udělali věčnému ohni přítrž. Jestli se jim to podaří, můžeme zatím jen spekulovat. Každopádně kdo by se chtěl do této oblasti podívat, měl by si pospíšit. Úspěch vládního snažení totiž nelze tak zcela vyloučit.
Zdroje: dailymail, atlasobscura, nationalgeographic, en.wikipedia
