Surrealistická apokalypsa v Turkmenistánu

Karakumská poušť, která pokrývá asi 70 % rozlohy Turkmenistánu, je sama o sobě pustým a odlehlým místem. Avšak její severní část skrývá podivnou atrakci – hořící plynový kráter Darvaza známý jako "Brána do pekla". Tato ohnivá jáma, jejíž teplota dosahuje až 1000 °C, má průměr 100 metrů a hloubku kolem 20 metrů. Ohnivé peklo hoří již přes 50 let…

Zdroj: Youtube

Jak to všechno začalo

Příběhy se liší. Podle jedné teorie byla Brána do pekla vytvořena pádem sovětské vrtné soupravy v roce 1971, když sovětští inženýři narazili na obrovské zásoby zemního plynu. Místo toho, aby unikající plyn nechali svému osudu, zapálili jej a doufali, že plyn dohoří během několika dní. Předpověď byla fatálně nepřesná.

Další teorie, prezentovaná některými turkmenskými geology, tvrdí, že kráter existoval před samotným požárem nejméně deset let a plameny začaly řádit až v 80. letech.

Turistická atrakce, nebo ekologická bomba?

Dnes je Brána do pekla nejen magnetem pro turisty z celého světa, ale současně představuje vážné ekologické riziko. Plynový kráter je významným zdrojem skleníkových plynů, konkrétně CO2 a metanu. V okolní vesnici, kde žije přibližně 350 obyvatel, existují obavy, že tento fenomén má negativní vliv na lidské zdraví.

Vláda Turkmenistánu vedená prezidentem Gurbangulym Berdymuchamedovem se snaží tento nekontrolovatelný oheň uhasit. V roce 2022 prezident dokonce v televizi přiznal, že hořící kráter negativně ovlivňuje životní prostředí i zdraví lidí. Také vyzval svou vládu k uhašení ohně, zdůraznil přitom ztrátu cenných přírodních zdrojů.

Technologické bariéry a nejasná budoucnost

Zemní plyn zásobující kráter se zdá být nekonečný, což komplikuje jakoukoliv snahu o uhašení ohně. A v zemi, kde informace volně neproudí a vědecké kapacity jsou omezené, je řešení problému o to komplikovanější.

Je jasné, že Brána do pekla je nejen záhadou, ale také výzvou. Ačkoliv předchozí snahy ukázaly, že uhašení ohnivé jámy může být mimo dosah současných technologií a zdrojů Turkmenistánu, je nutné najít řešení. Nejen kvůli ochraně životního prostředí a blahobytu místních obyvatel, ale také proto, aby se tato záhada jednou provždy vyřešila.

Zdroje: thetravel.com, jjpryor.medium.com, en.wikipedia.org