Uprostřed rozlehlé pustiny, pouze poblíž oázy Darvaza, se nachází obrovský ohnivý kráter nazývaný Brána do pekel, jenž chrlí plameny zřejmě už od roku 1971. Za jeho vznikem stojí pravděpodobně lidská chyba…
Kde se vzal, tu se vzal
Hořící inferno má průměr 100 metrů a dosahuje hloubky okolo 20 metrů. Teplota v samotném kráteru se pohybuje okolo 1000 °C. Na tom, jak přesně Brána do pekel vznikla, se badatelé ani místní obyvatelé doposud nedokážou shodnout. O jejím zrodu navíc neexistují žádné oficiální záznamy.
Za vznikem stojí zřejmě lidská chyba
Kráter vznikl podle všeho jako výsledek lidské činnosti. V roce 1971 zde prováděli sovětští geologové průzkum ložiska zemního plynu, během vrtání však došlo k propadnutí podloží, a vznikl tak velký kráter... Dle vyjádření místních obyvatel sovětští geologové během vrtání narazili na podzemní jeskyni, do které se následně propadl strop. Došlo k proražení izolačních vrstev horniny, což umožnilo únik ložiska zemního plynu na zemský povrch. Z důvodů bezpečnosti, aby se plyn nešířil do okolí, se sovětští geologové rozhodli unikající plyn zapálit. Mysleli si, že ložisko zemního plynu brzy vyhoří, což se ale nestalo. Nikoho z nich by zřejmě ani ve snu nenapadlo, že plyn bude unikat a hořet nepřetržitě již 50 let až do roku 2021!
Alespoň je to pěkná podívaná
Má to alespoň nějaká pozitiva. Lokalita se díky hořícímu kráteru stala významnou turistickou destinací návštěvníků Turkmenistánu, a přináší tak nějaké peníze do státní kasy. V roce 2010 nařídil prezident Turkmenistánu Gurbanguli Berdymuhamedov únik plynu nějakým způsobem uzavřít, to se však do dnešního dne nepodařilo.
Jak dlouho bude toto místo pro návštěvníky otevřené je otázka. Úřady totiž zvažují, zda ho z bezpečnostních důvodů neuzavřít a celou vesnici nepřestěhovat jinam.
Cesta k populární atrakci je poměrně dobrá, ale musí se dobře naplánovat! Ten, kdo se na toto místo vydá, musí mít u sebe dostatečné zásoby jídla a pití. Nejbližší obchod se totiž nachází 90 km od kráteru ve vísce jménem Erbent.
S Darvazou je spojen i Alexandr Makedonský
Vyprahlé planiny kolem Darvazy neskýtají mnoho možností obživy. Odedávna se tu lidé živili chovem vyhlášeného plemene koní. Traduje se, že odsud měl svého oblíbeného koně i sám Alexandr Makedonský.
Zdroje: www.muzivcesku.cz, www.cestovinky.cz, www.stream.cz
