Borne Sulinowo se podařilo skrývat před nezasvěceným světem tak dobře, že se dlouhou dobu dokonce ani neobjevovalo na mapách. Sovětská jaderná základna byla přístupná jen přísně prověřeným osobám s patřičnými doklady a ostatní měli jednoduše smůlu, lépe řečeno oficiálně o ničem nevěděli, a to ani lidé v okolí základny. A to i přes to, že rozhodně nešlo o nějakou přehlédnutelnou maličkou vesničku. V elektrickým plotem ohraničené oblasti žilo na dvanáct tisíc sovětských vojáků, šlo tedy o základnu s poměry menšího města.
S minimálním zajištěním
I když taková základna potřebovala patřičné zajištění, zásobování, dopravu stavebního a dalšího materiálu, probojovala se k ní lesem je jedna jediná přísně střežená silnice a jediné koleje. Víc nic, vojáci zde žili doslova odříznuti od okolního světa – a okolní svět byl dokonale odříznut od základny.
Po Hitlerovi přišli Sověti
Vojenská historie tohoto místa je ale ještě mnohem delší, než aby vzniklo až v době studené války, jak se mnozí domnívali. Jako armádní základnu a cvičiště ji využívali už před druhou světovou válkou Němci, později se tady na čas nedobrovolně usídlili váleční zajatci. Sověti tak vlastně po Němcích jen převzali již hotový areál a začali jej využívat po svém.
Mnohé objekty pořád hledají nové majitele a využití
Utajovat a zase utajovat
Co všechno se v Bornem Sulinowu dělo? Předně šlo podle nových poznatků v největší pravděpodobností o místo, kde byly ukryty a k použití připraveny jaderné hlavice. I když to sovětská, dnes ruská, vláda bude do posledního dechu popírat, objevená masivní sila tuto teorii spíše potvrzují, než aby ji vyvracela. Kromě toho šlo o jedno z nejstřeženějších míst Evropy. Proč by si jinak armádní špičky dávaly takovou práci s utajováním, kdyby vlastně nebylo co tajit?
Hledání vyžaduje trpělivost
Až do rozpadu Sovětského svazu a také Varšavské smlouvy do téhle lokality neproklouzla ani jediná myš, která by na sobě neměla tu správnou uniformu a v ruce potřebnou propustku. Poté, kdy se plány na budování šťastných komunistických zítřků zhroutily a základna se náhle objevila, došlo k odvezení všeho, co by mohlo potenciálně vést k odhalení bývalého života v oblasti. Dokonce i mapy a veškeré plány byly tehdy zničeny. Jediné, co tedy nyní zbývá, je důkladné zkoumání samotných míst a archivů, které podivným způsobem na různých místech zůstaly zachovány. Není jich ale mnoho a hledání vyžaduje spoustu trpělivosti.
Místo vojáků turisté
Jak to vypadá v Bornem Sulinowu dnes? Oblast se hodně proměnila a podobně jako v našich Milovicích, i tady vojáky vystřídali civilní obyvatelé. Bývalé kasárenské objekty byly zrekonstruovány a dnes jsou z nich pohodlné byty, vznikla tady nezbytná infrastruktura. Některé budovy slouží jako nemocnice nebo sanatorium, například pro pacienty s roztroušenou sklerózou. Stále je tady ale ještě množství staveb, které na svoje oživení teprve čekají. Podle současných plánů by zde mohlo vzniknout i poměrně rozsáhlé rekreační středisko. Okolní hluboké lesy a téměř nedotčená příroda k takovému využití přímo vybízejí.
