Rituál namlouvání
Bomena neboli noční lov je zvyk hluboce zakořeněný v kulturní struktuře Bhútánu. Tradice slouží mladým lidem jako prostředek k nalezení životního partnera, a nakonec k vytvoření svazku. Ačkoli byl zvyk kdysi velmi rozšířený, dnes se dodržuje především ve východních a centrálních oblastech bhútánského venkova. Jádro systému víry se točí kolem tajného vyhledávání potenciálních milostných zájmů pod rouškou tmy.
Umění nočního lovu
Pro lepší pochopení fascinující tradice je nezbytné prozkoumat, jak se Bomena provádí. Na noční misi se obvykle vydávají skupiny chlapců nebo mužů, od mladých až po starší. Rozcházejí se jednotlivě a každý z nich míří k domu své vyvolené. Způsoby, jak se dostat k vytouženému cíli, se liší, ovšem jedno je u všech stejné – hlavně neprobudit rodiče.
V případech, kdy je schůzka mezi mladým párem předem domluvená, dívka často pomáhá svému nápadníkovi dostat se na místo tím, že nenápadně otevře okno nebo dveře.
Jedním z podstatných aspektů praxe je, že dívka má možnost buď přijmout, nebo odmítnout svého nočního návštěvníka. Pokud dívka nápadníka uvítá a přijme jeho společnost, stráví spolu noc. Zásadní je, aby mladý muž odešel z domu dříve, než se probudí dívčini rodiče, protože odhalení ze strany rodiny může mít neblahé následky. Byly zaznamenány případy, kdy rodiče chlapce přistihli a potrestali ho. Tresty mohou mít mnoho podob od starého dobrého výprasku po polití horkou vodou. V některých komunitách je zvykem, že pokud rodiče dívky chlapce ráno objeví, musí se stát jejím manželem. Obvykle se ale pár postará o to, aby nebyl přistižen.
Mizející tradice v moderní době
Bomena sice zůstává podmanivým aspektem bhútánské kultury, ale je nepopiratelně na ústupu. K úpadku přispívá několik faktorů, mezi nimiž jsou na prvním místě socioekonomické změny. Do moderních obydlí je stále obtížnější provádět tajné vstupy. Kromě toho mladou generaci čím dál více přitahuje západní styl randění a romantiky a od tradičních praktik se odklání.
Nedorozumění a výzvy
Bomena, která byla kdysi považována za nevinnou tradici namlouvání, se v posledních letech stala terčem kritiky a nepochopení. Někteří obyvatelé měst ji vnímají jako prostředek sexuálního vykořisťování, i když případy znásilnění jsou v rámci bomeny vzácné. Navíc spojují bomenu s šířením pohlavně přenosných chorob, přičemž významným problémem je HIV. Naléhavějším problémem spojeným s tradicí je však svobodné mateřství. Ve společnosti, která si tradičně cení manželství a rodiny, mohou mít důsledky namlouvacího zvyku pro mladé ženy, které se ho účastní, zásadní dopad na jejich život.
Bomena, kdysi běžný zvyk, stojí na křižovatce moderny a tradice. I když již nemusí být tak široce praktikována jako kdysi, zůstává svědectvím bohaté kulturní tapisérie Bhútánu. Jak se svět vyvíjí, je nezbytné těmto tradicím porozumět a respektovat je, i když se postupně vytrácejí.
Zdroje: objevim.cz, en.wikipedia.org, readstuffwithme.wordpress.com
