Kimova ochranka se skládá ze tří skupin. Do první z nich patří muži, kteří jsou nejvíce na očích. Doprovází ho všude a to dokonce i v případě, že se vůdce veze v obrněné limuzíně. Ačkoliv celé vykreslení situace působí poněkud teatrálně, tito muži nejsou pouhou efektní podívanou pro publikum. Jedná se o absolutní špičku v ochraně a za svého vůdce jsou ochotní položit život. Zkrátka jak jde o diktátorovu bezpečnost, nenechává Severní Korea nic náhodě.

BBC uvádí, že jsou tito muži součástí útvaru jménem Ústřední stranická kancelář číslo 6, který je formálně známý spíše pod názvem Ústřední kancelář pobočníků. Muži jsou Kimovou nejbližší ochrankou a rekrutují se z Korejské lidové armády. Tato kancelář má v současnosti mezi 200 až 300 zaměstnanci, přičemž jednu polovinu z nich tvoří bodyguardi, druhou řidiči a další „pomocný“ personál. Podle BBC stráví většina Kimových osobních strážců ve službě deset let. Není však výjimkou, že jsou i bodyguardi s podstatně delší kariérou.

Další dvě skupiny Kimovy ochranky tvoří „obyčejní“ osobní strážci z takzvaného Velitelství obrany. Zatímco zaměstnanci Ústřední stranické kanceláře č. 6 chrání severokorejského diktátora přímo, ostatní mají na starosti spíše zajišťování bezpečnosti v lokacích, kde se diktátor nachází, či zajišťování technické podpory. Mimo to ale musí také obstarávat jakékoliv jídlo, alkohol a cigarety, které si Kim poručí a zároveň kontrolovat servírované potraviny, aby se nikdo nepokusil Kima otrávit.

Třístupňový systém ochrany tak dělá ze severokorejského vůdce pravděpodobně nejlépe střeženého lídra na světě.

Jaké jsou předpoklady osobního strážce severokorejského vůdce? Mohli byste se jím stát i vy?

Bodyguardi musejí splňovat celou řadu přísných požadavků. Musí být zruční v zacházení se střelnými zbraněmi a ovládat rozličná bojová umění. Zároveň jsou zde i choulostivější požadavky. Příliš mohutní a urostlí vojáci se do služby v elitní jednotce nikdy nedostanou, neboť její členové musejí být přibližně stejně vysocí jako Kim Čong-un, který měří pouhých 168 centimetrů.

Pokud je nějaký voják poctěn a vybrán do jednotky osobních strážců, nesmí tuto práci odmítnout. Následně se musí podrobit velmi náročnému výcviku, který zahrnuje tvrdý fyzický i psychický dril. Po skončení výcviku jsou tito muži jedni z mála, jenž smí v blízkosti nejvyššího vůdce nosit zbraň.

Ochránci severokorejských diktátorů jsou nejutajovanější složkou společnosti. Ačkoliv musí být všechny výše zmíněné požadavky splněny, tím vůbec nejdůležitějším zůstává oddanost straně a vůdci. Straničtí vyšetřovatelé tak mají mnoho práce s prověřováním. Důležité je, s kým se kandidát na bodyguarda schází, a jak se staví k politickým otázkám. Zároveň se ale prověřuje oddanost celé rodiny a předmětem vyšetřování jsou všichni z posledních dvou generací kandidátovy rodiny. Většina strážců jsou tak buď Kimovi příbuzní, nebo muži z prominentních severokorejských rodin.

Strážcův sňatek jako sázka v loterii

Fischer ve své knize Kim Čong-il popsal severokorejské fungování osobní stráže následovně: „Kdo se chtěl oženit, směl si vzít jen písařku nebo sekretářku z určitého oddělení Strany, s níž jej dali dohromady bizarním způsobem: tělesný strážce nejdříve musel svému nadřízenému podat žádost o povolení sňatku. Pokud byla schválena – o tom nejspíš rozhodoval Čong-il –, předvolali toho člena ochranky do kanceláře jeho nadřízeného na Třetím poschodí. Na stole tam leželo dvacet fotografií lícem k desce stolu. Tělesný strážce měl naslepo vybrat snímek, který jeho nadřízený následně otočil. Žena na fotografii se měla stát manželkou člena ochranky. V případě, že se s neznámou dívkou odmítl oženit, musel před podáním další žádosti čekat dva roky. Tentokrát si náhodně vybranou dívku musel vzít, ať už se mu líbila, nebo ne, jinak riskoval vyhazov. Po svatbě platila Strana novomanželskému páru dům, žena zůstala v domácnosti a člen ochranky ji směl jednou týdně navštěvovat.“

Pokud bodyguard selže, hrozí drsný trest

Při prohřešku osobního strážce bývají trestány celé rodiny, a to často i do třetí generace zpět. V praxi to znamená, že při přešlapu mladého člověka se trestu nevyhnou ani jeho prarodiče. V případě ochranky vládců Severní Koreje se ale osobní dokumentace stahuje z očí dozorových orgánů a nikdo o nich nesmí nic vědět.

Zdroje: zoommagazin.iprima.cz, www.idnes.cz, www.lidovky.cz, www.denik.cz