Atoly v ohrožení
Některé části Marshallových ostrovů, které se rozkládají uprostřed Tichého oceánu, jsou dnes kontaminovány radioaktivitou na úrovni srovnatelné s Černobylem. Jak to všechno začalo? Příběh Runit Dome sahá až do čtyřicátých let 20. století, kdy Spojené státy vybraly Marshallovy ostrovy jako ideální místo pro provádění svých jaderných testů. Co je vedlo k tomu, že právě sem? Důvodem byla nízká populace a relativní odlehlost od ostatních zemí.
Zkoušky, které změnily osud ostrovů
Roku 1946 Spojené státy provedly svůj první jaderný test na těchto krásných ostrovech. Během následujících pěti let bylo na atolu Enewetak i Bikini provedeno dalších osm jaderných výbuchů. V roce 1952 začala americká vláda testovat ještě mocnější zbraně, a během čtyř následujících let uskutečnila celkem 25 jaderných testů včetně ničivého výbuchu Castle Bravo, jenž byl tisíckrát silnější než bomby svržené na Hirošimu a Nagasaki.
Obyvatelé Bikini Islanders byli násilně přesídleni z atolu Bikini v březnu 1946 před zahájením testování atomové bomby
Výbuch bomby způsobil masivní destrukci na okolních atolech, což vedlo k vážným popáleninám a zdravotním potížím místních obyvatel v důsledku radioaktivní kontaminace.
Stín zbraní
Tempo jaderných výbuchů se začalo zrychlovat. V roce 1958 bylo za necelé čtyři měsíce svrženo neuvěřitelných 33 bomb. Od roku 1968 byly prováděny také desítky testů biologických zbraní.
V 70. letech 20. století dosáhla potřeba testovat zbraně na Marshallových ostrovech svého vrcholu. Desítky let jaderných výbuchů zde způsobily nepředstavitelné škody – obrovské krátery, zničené ostrovy a především tuny radioaktivního odpadu. Spojené státy se rozhodly, že budou pomáhat s čištěním těchto ostrovů, což vedlo k výstavbě betonového úložiště na ostrově Runit, známého také jako Runit Dome.
Čtěte také
Runit Dome – betonová hrobka
Runit Dome je betonová kopule o tloušťce 45 centimetrů a průměru 115 metrů. Původně byl navržen jako dočasné řešení, ale zůstal na svém místě po mnoho desetiletí a začíná jevit známky stárnutí. Stoupající hladina moře nyní dosahuje břehů ostrova Runit, což způsobuje erozi betonu a únik radioaktivního materiálu do okolní půdy a vody.
Houbový mrak z největšího atmosférického jaderného testu
I když některé části Marshallových ostrovů jsou vzdálené a odlehlé, obývají je tisíce lidí, kteří si nesou následky jaderných testů. V některých oblastech došlo k výraznému zvýšení výskytu rakoviny, pravděpodobně v důsledku radioaktivní kontaminace. Americká armáda nabídla finanční kompenzace obyvatelům Marshallových ostrovů, kteří byli nuceni kvůli jaderným testům opustit své domovy. Mnozí však tvrdí, že odškodnění nebyla dostatečná.
Čtěte také
Budoucnost Runit Dome
Marshallovy ostrovy byly kdysi rájem na Zemi, dnes ale nesou tíhu jaderné minulosti. Ať už je to varování před nerozvážným používáním jaderných zbraní nebo výzva k řešení ekologických katastrof, které jsme zanechali, Runit Dome nám připomíná, že máme povinnost chránit naši planetu a její obyvatele před nebezpečím, které jsme sami vytvořili. Je na čase jednat a zajistit, aby Tichý oceán zůstal rájem, který si zasloužíme.
Zdroje: theguardian.com, allthatsinteresting.com, progressive.org
