Tajemství korunové mince
Korunová mince Československa, kterou u sebe po desetiletí nosil nespočet lidí, v sobě skrývá zajímavý příběh. Na její lícové straně je vyobrazena mladá žena sázející lípu. Nebyla jen náhodným uměleckým výběrem, ale byla to pocta Bedřišce Synkové, nyní známé jako Frederike Hoffmannová. Její příběh není jen příběhem obyčejné československé dívky, ale příběhem dívky, která se odvážila postavit proti utlačovatelskému komunistickému režimu.
Hnutí považované za hrozbu
Bedřiška se narodila v roce 1935 v Praze a vyrůstala jako nadšená skautka, tedy v hnutí, které jí vštěpovalo hodnoty služby, odvahy a společenství. Po komunistickém převratu v roce 1948 však bylo skautské hnutí, považované za hrozbu establishmentu, potlačeno.
Bedřiška se však před utlačovatelským režimem nesklonila. Pokračovala v tajných schůzkách s ostatními skauty a udržovala si naději, že tyranie bude mít krátké trvání. Po dosažení plnoletosti v roce 1953 ovšem ze skautského oddílu odešla, z důvodu možného stíhání.
Zatčení a absurdní obvinění
Ovšem v roce 1954 upoutala Bedřiška pozornost Státní bezpečnosti. Její zatčení a obvinění z protistátního spiknutí pro ni znamenaly strastiplný obrat v mladém životě. Během rafinovaně vykonstruovaného procesu byla ona i její skautští kolegové vykresleni jako nebezpeční sabotéři. Absurdnost tvrzení byla zřejmá. Mladí skauti byli obviněni z banálních přestupků, jakými bylo vypouštění pneumatik autobusů či plánování drobných narušení pořádku. Hodinové výslechy Bedřišky připomínaly frašku, když byla obviněna z ukrývání zbraní, které ve skutečnosti byly neškodnými artefakty.
Navzdory nápadným absurditám byla odsouzena k desetiletému trestu odnětí svobody, v jehož průběhu se setkala s nápravným systémem režimu. Přesto měla být Bedřiščina houževnatost a duch zvěčněny, i když ne tradičním způsobem.
Sochařka s poselstvím
Procítěné vyprávění matky odsouzené Bedřišky Synkové o prožitém utrpení její dcery dojalo sochařku Marii Uchytilovou, která se rozhodla pro tichou vzpouru. Když navrhovala novou korunovou minci, inspirovala se Bedřiščinými fotografiemi. Mince vydaná v roce 1957 nesla tvář dívky sázející lípu – ve skutečnosti šlo o poctu Bedřišce a tichý protest proti utlačovatelskému režimu. Paradoxem je, že ji schválily právě úřady, které Bedřišku uvěznily.
Korunová mince zůstala v oběhu úctyhodných 35 let a v mnoha ohledech se stala nenápadným pomníkem těch, kteří se tiše vzbouřili proti komunistickému režimu.
Bedřiška Synková byla nakonec v roce 1959 propuštěna a emigrovala do Švýcarska, ale příběh její houževnatosti zvěčněný na minci zůstal po mnoho let nevyprávěn. Prostřednictvím koruny zůstal její odkaz živý.
Zdroje: narodnipokladnice.cz, plus.rozhlas.cz, retro.instory.cz
