Tajemství východního Jemenu

Zdroj: Youtube

Studna Barhút nacházející se v oblasti Al-Mahara v Jemenu je propastná jáma, jejíž kruhový vstup má v průměru přibližně 30 metrů. Miliony let stará studna je obklopena řadou místních legend, které se snaží vysvětlit její původ. Mnohé z nich ji označují za věznici pro džiny, kteří údajně přinášejí neštěstí. Někteří místní obyvatelé tvrdí, že pokud se k ní příliš přiblížíte, může vás do sebe vtáhnout, zatímco jiní věří, že se jedná o supervulkán s potenciálem zničit celou planetu. V minulosti někteří lidé uvedli, že z této propasti se šíří nepříjemný zápach, což vyvolalo teorie, že je to vstup do pekla, to se také odrazilo v její přezdívce.

Výprava do hlubin závrtu

Skupina deseti průzkumníků z Ománského týmu pro průzkum jeskyní (OCET) se rozhodla odhalit tajemství této propadliny. Za použití kladkového systému sestoupilo osm členů na dno 112 metrů hlubokého závrtu. To, co objevili, může nejen vyvrátit místní pověsti, ale také přispět k našemu porozumění geologickým procesům.

Nádherné geologické útvary

Přestože mnoho místních obyvatel věří, že tato propadlina je domovem džinů a že může být bránou do pekla, vědci na dně nenašli žádné známky nadpřirozených bytostí. Místo toho narazili na úchvatné vodopády, stalagmity dosahující až 9 metrů, a dokonce našli i vzácné jeskynní perly, které se tvoří v důsledku kapiček vody, jež postupně usazují minerály kolem pevného jádra.

Dalšími obyvateli propadliny byli hadi, žáby a brouci. Přítomnost mrtvých zvířat, hlavně ptáků, která spadla do propadliny, by mohla vysvětlit zápach, který zmiňovali místní obyvatelé, což je připomínka, jak nebezpečné může toto místo být pro nepřipravené. Prostředí je biologicky toxické a pro neopatrné dobrodruhy může znamenat potenciální nebezpečí nákazy dýchacích cest nebo sepse při mechanických zraněních.

Jak vznikají propadliny?

Prozkoumání také vedlo k dalším zajímavým odhalením o tom, jak tato úchvatná geologická struktura může vzniknout. Propadliny, jako je studna Barhút, vznikají v důsledku kolapsu horniny nad podzemními jeskyněmi nebo dutinami. Aby mohl takový závrt vzniknout, je třeba specifického typu krajiny zvaného kras, který má charakteristické podloží rozpustné ve vodě, jako je vápenec.

Zjištění týmu OCET může sloužit jako důkaz síly přírody a vzácnosti některých geologických jevů. Je také připomínkou toho, jak lidé po celá staletí vytvářeli příběhy a mýty, aby vysvětlili nevysvětlitelné. A i když mnohé z těchto pověstí nyní vyvracíme díky vědeckému bádání, fascinace tajemnými místy, jako je "pekelná studna", bude pokračovat.

Zdroje: atlasobscura.com, livescience.com, phys.org/news