S prvními zmínkami o bájné Atlantidě přišel antický filozof, matematik a pedagog Platón (427-347 př. n. l.). Jediným zdrojem informací o Atlantidě jsou jeho písemné dialogy Timaios a Krítias, které napsal v roce 360 př. n. l. Atlantida přitom měla podlehnout zkáze přibližně kolem roku 9600 př. n. l. Někteří lidé si myslí, že si Platón kontinent o velikosti Malé Asie a Libye zcela vymyslel, aby tím podpořil své myšlenky o ideálním státu. Jiní věří tomu, že se jeho informace zakládaly na pravdě.
Atlantida měla být bohatou a vyspělou zemí
Atlantida měla být podle Platonových popisů úrodnou a hustě zalidněnou zemí, jejíž obyvatelé nikdy netrpěli nouzí. Atlanťané měli být velice ctnostní a vzdělaní lidé a víc, než o majetek a hmotné statky, se zajímali o duchovní bohatství. Mimo to uměli také pracovat se složitými technologiemi i plně využívat přírodní síly. Podrobně znali přírodní zákony a žili s nimi v dokonalém souladu. Uprostřed hlavního města stál na kopci Poseidonův palác. Chrámový pahorek obklopovaly tři kruhové prstence oddělené vodou, ale propojené tunely tak, aby mohly městem proplouvat lodě. Vnější prstenec pak byl obřími kanály spojený s oceánem. Domy mocných obyvatel byly hojně zdobeny drahými kovy, především zlatem a stříbrem, a obsidiánem, což je přírodní sklo. V Atlantidě vyvěraly dva prameny, jeden horký, druhý studený. Díky tomu tak bylo možné vybudovat pro veškeré obyvatelstvo početné lázně. V okolí existovala velká pole pro zemědělce, kteří pěstovali plodiny a chovali zvířata, a kteří tak zásobovali město jídlem.
Atlantida měla být podle Platonových popisů úrodnou a hustě zalidněnou zemí
Za zkázu může přírodní pohroma anebo politický nesoulad
Zánik této vyspělé civilizace je opředen mnoha domněnkami. Podle Platona zatoužili Atlanťané po větší moci a rozhodli se rozpoutat nemilosrdnou válku s Egyptem a pre-Athénami. Zatímco Egypt a část Středomoří si Atlanťané podmanili, pre-Athéňané je porazili, čímž ztratili důvěru bohů. Zeus, jakožto nejvyšší z bohů dle řecké mytologii, seslal na Atlantidu přírodní katastrofu, která ji měla zničit. Zřejmě šlo o zemětřesení, výbuch sopky a následnou obří vlnu tsunami. Dalším možným důvodem zániku bájné Atlantidy mohl být politický nesoulad a stupňující se napětí mezi dvěma znepřátelenými tábory. Ty tvořily "Děti zákona jediného" (= síly dobra) a "Synové Belialu" (síly temnoty). Na otázku, co stálo za zkázou úžasné země, už dnes nikdo neodpoví, a její zánik tak nadále zůstane důvodem k vášnivým diskuzím a nejrůznějším představám badatelů i obyčejných lidí.
Spekulace o poloze bájné země
Pokud Atlantida skutečně existovala, měla podle Platonova popisu ležet v oceánu vně Heraklových sloupů, což zřejmě představuje dnešní Gibraltarský průliv. Někteří lidé zastávají názor, že se Atlantida nacházela na území dnešních řeckých ostrovů – Kréty a Santorini. Jiní jsou však přesvědčeni, že Atlantida musela ležet v Atlantiku. V této souvislosti se dříve spekulovalo o Kanárských ostrovech a Madeiře, průzkum ale tuto možnost kvůli jejich podloží vyloučil. Dalším možným místem jsou pak Azorské ostrovy. Skupina francouzských vědců však má za to, že Atlantidou byl ostrov Spartel v Cádizském zálivu na jihu Španělska, který se potopil v důsledku několika zemětřesení a vln tsunami.
Zánik této vyspělé civilizace je opředen mnoha domněnkami
Kde se Atlantida skutečně nacházela?
Vědci objevili díky společnému japonsko-brazilskému projektu během průzkumu mořského dna asi 1500 kilometrů od Rio de Janeira důkazy o možné existenci dosud neznámého kontinentu. Jako první samozřejmě vyvstává na mysli, že se jedná o Atlantidu, kterou pohltil oceán. Tito geologové a oceánografové neměli v úmyslu hledat bájnou zemi, ale nalezli na mořském dni žulu, která se většinou vyskytuje na souši, nikoli na dně oceánu. Žula by tak mohla být stopou po dávném kontinentu. „Jižní Amerika a Afrika bývaly kdysi velkým a celistvým kontinentem. Zkoumaná oblast mohla zůstat jako kontinent po oddělení tektonických desek," řekl profesor Šiniči Kawakami deníku Japan Times. Poloha na východ od Ria by ovšem mohla odpovídat i Platónovu vymezení za Heráklovými sloupy.
Zdroje: enigmaplus.cz, www.national-geographic.cz, www.livescience.com,
