Život na moři a pod hladinou
Obyvatelé kmene Bajau žijí mezi stovkami krásných filipínských ostrovů a jejich život je velmi úzce propojený s mořem. Bývají často označováni za „mořské nomády“. Po tisíce let udržují harmonické soužití s přírodou. Většinu života prožijí na moři a jejich strava se skládá prakticky jen z ryb a škeblí, které si vyloví. I v dnešní době často žijí ve flotilách obytných lodí. To nejzajímavější na nich je však to, že se dokáží bez problémů potápět i do sedmdesátimetrových hloubek, a to bez jakéhokoliv moderního vybavení. Zkrátka jen zadrží dech.
Kmen v hledáčku genetiků
Jejich úžasné potápěčské schopnosti zaujaly i mnohé vědce. Genetiky hlavně zajímalo, zda se u obyvatel kmene Bajau nevyvinula nějaká evoluční výhoda, která by byla patrná i v jejich genech. Nad tím, že průměrný člen kmene dokáže zadržet dech neskutečných 13 minut, do nedávna jen bezradně kroutili hlavou. Jen pro porovnání - průměrný člověk dokáže zadržet dech sotva na pouhou minutu.
Odborníci se proto rozhodli záhadě přijít na kloub. Obyvatelé kmene Bajau jsou totiž ve světě potápění opravdu ikonami. Odpověď na otázku, jak mohou těla těchto bravurních potápěčů tolik vzdorovat běžným limitům, mnohé překvapila.
Průkopnický výzkum odhalil něco nečekaného
V roce 2018 provedli Melissa Ilardo, Eske Willerslev a Rasmus Nielsen z Kodaňské univerzity průkopnický výzkum. Analyzovali vzorky krve od 59 vesničanů z Bajau. Poté vše porovnali se vzorky krve odebrané od jiných tradičních národů v regionu, které měly minimální kontakt s mořem. Nálezy byly pozoruhodné.
Studie odhalila, že "mořští nomádi" měli gen zvaný PDE10A, který je produkován štítnou žlázou a hraje významnou roli při podpoře růstu sleziny. Slezina funguje jako rezervoár pro červené krvinky a uvolňuje je, když zadržujeme dech. Tyto červené krvinky transportují kyslík po celém těle. Schopnost trénovat tento mechanismus prokázali horolezci, kteří se aklimatizují na prostředí s nízkým obsahem kyslíku, a také potápěči, kteří se pohybují v hloubkách bez pomoci vybavení.
Klíčem je velká slezina
Největším překvapením byl pro vědce fakt, že slezina obyvatel kmene Bajau se nezvětšila v důsledku tréninku, ale že se s větším orgánem už rodí. Slezinu větší než je běžný průměr mají totiž už čerství novorozenci, kteří v moři ještě nikdy nebyli. To vede vědce k přesvědčení, že lidé z Bajau posunuli svá těla do tak mimořádných mezí, že se v jejich genech zakořenila genetická mutace. Důkazy jsou pozoruhodné a naznačují, že lidské tělo má úžasnou schopnost přizpůsobit se a transformovat své složení v reakci na extrémní podmínky.
Slezina je orgán, který při potápění hraje velmi důležitou roli. Při ponoru se tělo snaží využít veškerý dostupný kyslík, k čemuž slouží i stlačování sleziny. Díky tomu, že lidé z kmene Bajau mají slezinu od narození větší, mají oproti jiným v této souvislosti obrovskou výhodu. Díky těmto neuvěřitelným potápěčům se věda přesvědčila, že i hluboce zakořeněný životní styl se člověku dokáže "propsat" do DNA.
Zdroje: abysseofficial, authentic-indonesia, BBC