Na severovýchodě Etiopie došlo k pozoruhodnému nálezu. Vědci zde objevili téměř kompletní lebku předchůdce člověka, která by měla patřit samci starému 3,8 milionu let, jehož pozůstatky po smrti odnesla řeka a pohřbila je pod nánosem sedimentů.
Čtěte také
Objev, který vyvrátil všechny dosavadní hypotézy
Lebka, která byla nalezena ve východoafrické paleontologické lokalitě Woranso-Mille v oblasti Afar v Etiopii, byla přiřazena k druhu vyhynulých lidoopů známých jako Australopithecus anamensis neboli australopiték turkanský, který žil před 4,2 miliony lety. Nečekaný exemplář však vrhá nové světlo na tento dosud špatně chápaný druh raných předchůdců dnešního člověka. Vědci se totiž původně domnívali, že tento druh byl předchůdce druhu známějšího australopitéka afarského, které proslavil nález částečně zachovalé, 3,2 milionu staré kostry, známé pod jménem Lucy v roce 1974. Druh, ke kterému Lucy patřila, vědci považovali dlouhá léta za ten, ze kterého se před 2,8 miliony let poprvé vyvinul rod Homo, ke kterému patří i člověk. Teď je ale vše jinak!
Mapa nalezení fosilií druhu Australopithecus anamensis
Díky nálezu zachovalé lebky se podařilo vyvrátit, že se druh Australopithecus afarensis přímo vyvinul z druhu anamensis, neboť Australopithecus anamensis je nyní datován od doby před 4,2 miliony až 3,8 miliony let a "Lucyin" druh Australopithecus afarensis je datovaný do období před 3,9 miliony až třemi miliony let. Z tohoto nového zjištění tudíž jasně vyplývá, že zástupci obou druhů museli žít na území dnešní Etiopie bok po boku nejméně sto tisíc let! Australopiték turkanský tedy nemohl být předchůdcem australopitéka afarského.
Čtěte také
Vážil kolem padesáti kilo a šplhal v korunách stromů
Australopiték turkanský žil poblíž velkého jezera v jinak suché oblasti. Měl výrazné lícní kosti a velký vystupující obličej, jako většina zástupců tohoto rodu. Mozkovna byla dlouhá a úzká. Podle nalezených úlomků holenní kosti byla jeho hmotnost odhadnuta na 47 až 55 kg, ačkoliv samice mohly být výrazně menší. I přesto váhový odhad převyšuje hodnoty udávané pro druh Australopithecus afarensis a ukazuje na poměrně velký vzrůst druhu Australopithecus anamensis. Podle všeho mohl dosahovat zhruba velikosti moderního šimpanze.
Australopitéci se přestěhovali ze stromů na zem, čímž mimo jiné způsobili, že neprospíme tolik času jako opice.
Na základě nalezených kosterních ostatků lze s jistotou předpokládat, že Australopithecus anamensis běžně využíval dvounohou vzpřímenou chůzi. Dlouhé, silné paže i svalnaté a prohnuté články prstů však zároveň dovolovaly obratné šplhání v korunách stromů.
Zdroje: ct24.ceskatelevize.cz, www.irozhlas.cz, www.denik.cz, www.idnes.cz
