Krátká procházka jedenáct tisíc let starými kruhy
Göbekli Tepe leží nedaleko Harranu u hranic se Sýrií. Historie nejméně dvaceti kamenných kruhů o průměru deset až třicet metrů, které se nacházejí na kopci, je jedenáct tisíc let stará. Na základě čtyř odkrytých kruhů se archeologové domnívají, že se jedná o rané chrámy.
V každé mírně protáhlé kruhové prohlubni různé velikosti a s odlišnými detaily stojí dva až pět metrů vysoké pilíře tvaru T, které sloužily jako podpora pro dřevěné plošiny, na které se pokládala těla mrtvých. Vstupovalo se na ně po trámech spojených s dřevěnými překlady na dvanácti kamenných pilířích tvaru obráceného L. Ty přečnívaly kamenné kruhy a poskytovaly tak jakýsi přístřešek pro truchlící, kteří seděli na nízkých lavičkách z menších kamenů postavených u vnitřních zdí.
Göbekli Tepe leží nedaleko Harranu u hranic se Sýrií
Staňme se na chvíli truchlícím na pohřbu v Göbekli Tepe
Osm kamenných schodů nás vede do kruhové prohlubně chrámu. Vstupujeme obdélníkovým průřezem ve tvaru obdélníku ve velkém třímetrovém kameni. Sedáme si na lavičku podél zdí. Nebožtík je vnesen do prostoru a usazen na čestné místo, aby se tak připojili k naší „poslední večeři“, což bývá chléb a gazelí maso. Po skončení hostiny je připraven odejít do světa duchů. Ač rituální kanibalismus nebyl součástí předpokládaného náboženství té doby (zoroastrismu), zčásti ohořelé lidské kosti s vrypy, nejspíš vzniklé odřezáváním masa, a nalezené misky, zřejmě na zachycení krve, kterou členové rodiny vypili, aby mohli zdědit energie zesnulých, ho zcela nevylučují. Takové rituály nebyly ničím neobvyklým a přežily až do dnešní doby, avšak pouze v symbolické podobě.
Duše odchází, mrtvé tělo zůstává
Poté, co je tělo nebožtíka uloženo na středovou plošinu tři metry nad zemí, aby se stalo potravou supů a jiných mrchožravých ptáků a podléhalo rozkladu, opouští truchlící kruhovou prohlubeň, uzavřou vstupní otvor a zároveň odkryjí přilehlý obdélníkový otvor v kameni, aby tak umožnili z vnější chodby přístup masožravcům, kteří zkonzumují zbytky rozloženého těla, které spadne dolů.
Z tvaru a velikosti vstupního kamene nad zemí s rytinami zvířat lze usuzovat, že to byl snadno uzavíratelný vchod pro čtyřnohá stvoření, přečnívající kruhový překlad pak bránil zvířatům v útěku. Z důvodu kompletního rozkladu těla se v rámci takového komplexu chovali lišky, šakalové, hyeny, lvi a divoká prasata. Možná i to je důvod, proč zde byly nalezeny pouze fragmenty lidských kostí.
Kruhové prohlubně v Göbekli Tepe byly nejspíš využívány i k obětování nechtěných dětí a popravám zločinců a nepřátel.
V každé mírně protáhlé kruhové prohlubni různé velikosti a s odlišnými detaily stojí dva až pět metrů vysoké pilíře tvaru T
Jak probíhala recyklace mrtvých těl?
Co vedlo autora k teorii o účelu těchto chrámů v Göbekli Tepe? Tehdejší vládce Darius Veliký uctíval Ahura Mazdu, což je nejvyšší božstvo zoroastrismu, náboženství Pársů kteří pocházeli z oblasti Persie. Ti užívali k odstraňování mrtvých těl kruhové věže s plochou střechou s třemi soustřednými kruhy, kam byla položena těla – na vnější kruh muži, uprostřed byly ženy a ve vnitřním pak ostatky dětí. Zde byly vystaveny působení rozkladu, maso a kůži obvykle zlikvidovali masožraví ptáci. Ve chvíli, kdy kosti vybělilo slunce, což mohlo trvat i rok, byly uloženy do kostnice ve středu věže, kde se za působení vápna postupně rozpadly. Dle tradic zoroastrismu je zakázán žeh i uložení do země, neboť je mrtvé tělo považováno za nečisté a mohlo by znečistit zem.
Podobnost s touto tradicí i fyzické důkazy v Göbekli Tepe ukazují, že se nemůže jednat o pouhou shodu náhod. Není tedy pochyb, že prvořadým účelem Göbekli Tepe byla recyklace mrtvých těl hygienickým a k přírodě šetrným způsobem.
Zdroje: www.ancient-origins.net, www.stoplusjednicka.cz, Stone Circles Explained – Stephen Childs
