Podle mnoha odborníků jde o nejfotogeničtější místo na Zemi, i když není vůbec jednoduché zachytit tak krásné fotografie, jaké kolují po internetu i v médiích. Poměrně úzké štěrbiny mezi pískovcovými skalami nabízejí sice nádherné scenérie, ale také velké rozdíly mezi světlem a stínem. Zodokumentovat tato místa tak krásně, jak mnohdy vidíme, tedy vůbec není jednoduché a je potřeba počkat si na ten nejlepší okamžik, kdy Slunce stojí přesně nad proláklinou. Každopádně to ale stojí za pokus – a hlavně za návštěvu.
Utajené, ale nádherné místo
Právě světlo spolu s nádherným oranžovým odstínem pískovcových skal, vlnících se kolem úzkých proláklin jako vlny moře, vzdouvané větrem, vytváří neopakovatelnou atmosféru těchto míst. Jejich kouzlo ale tkví i v nenápadnosti, s jakou bez bližší znalosti tohoto kraje pro obyčejného návštěvníka splývají s okolní krajinou. Až místní průvodce může pomoci odhalit nádheru, kterou Horní a Dolní Antilopí kaňon nabízejí. Ano, jsou dokonce dva a každý má trochu jinou podobu. Přesto tvoří dokonalý celek.
Životu nebezpečné záplavy
Stejně jako krásné jsou ale Antilopí kaňony také nebezpečné. Problém způsobuje přesně ten jev, který se v minulosti také podílel na samotném vzniku magických průchodů mezi skalami, tedy bleskové povodně, které mohou přijít během okamžiku, bez varování a dokonce i za slunečného počasí. Jak je toto možné? Právě toto území je místem, kde může během krátké doby spadnout opravdu velké množství vody. Není tedy divu, že se lokální toky stejně rychle rozvodní a voda zaplaví hlubší místa kaňonu. To by bylo možné logicky očekávat a takové situaci se snadno vyhnout. Pak je tady ale ještě jeden problém – pršet nemusí ani v blízkosti kaňonu, ale výše po toku. I v tom případě přichází povodeň stejně rychle, ale o to nečekaněji. Sami Navahové, tedy místní domorodci, ostatně kaňon označují jako “Tsé bighánílíní”, tedy “Místo, kde voda protéká skalami”. Dobře vědí, proč.
Bez průvodce by nádheru Antilopího kaňonu leckdo přehlédl
Smrtelný výlet
Dnes je již samozřejmě vypracován spolehlivý systém varování, který by měl turisty chránit před takovým nebezpečím. Víc než smůlu ale měli turisté, kteří se sem vydali v osudný den 12. srpna roku 1997. Právě ve chvíli, kdy obdivovali nádheru pískovcových útvarů, přišla bez varování záplava a pro jedenáct z dvanácti návštěvníků to znamenalo poslední chvíle jejich života. V místě ten den přitom prakticky nepršelo.
Kaňon objevila malá holčička
V současnosti je do kaňonu zakázán vstup bez průvodce, který kaňon s jeho krásami, ale i záludnostmi dobře zná. Zajímavé je, že se tohoto úkolu ujala dcera ženy, která ve třicátých letech jako ještě malá holčička při pasení koz tento nádherný přírodní útvar objevila. Tehdy se v jeho okolí pohybovala velká stáda antilop, které zde dnes již s největší pravděpodobností návštěvníci neuvidí, ale název kaňonu již zůstal.
deviatingthenorm, wikipedia, climb-utah
