Šelfy jako přírodní „zátky“

Až kilometr silné šelfové ledovce jsou v krajinách pokrytých ledem a sněhem pomyslnými ochrannými štíty. Kromě Antarktidy jsou ještě v Arktidě, Grónsku a Kanadě. Brání ledovcům „vplout“ do moře a tam se rozpouštět. Tím udržují stabilní hladinu moře. Na rozdíl od ledovců, které jsou na pevném skalním podloží, ty šelfové jsou na vodě. Šelf a ledovec odděluje hranice zvaná bazální linie. Teď ale teplý vzduch a mořská voda ledy rozpouštějí a tato hranice ustupuje. Odborný termín pro tento jev je „nestabilita mořského ledového příkrovu“. Laicky řečeno, hranice se posouvá hlouběji do Antarktidy, zvedá se „ledová stěna“ a stoupá voda. Tak led začíná tát rychleji a tím se zase hranice dál posunuje. Takový začarovaný kruh, jak tomu vědci říkají. Což je další negativní jev oteplování, které navíc začíná tyto přírodní zátky – šelfy ničit.

Ochránci ledovců v ohrožení...

Východ Antarktidy, chladnější část tohoto kontinentu, byla považována za poměrně stabilní oblast, méně zranitelnou, pokud jde o oteplování. V polovině března 2022 se tam následkem vln veder a silných větrů ale roztříštil, lépe řečeno odtrhnul od pevniny, šelfový ledovec. Jeho jméno je Conger a jeho plocha je větší než New York. Zaznamenaly to satelity a tento jev byl zpozorován úplně poprvé za čtyřicet let, co antarktické ledové pláně monitorují satelity. To přirozeně vzbudilo velmi znepokojivé obavy vědců. U pobřeží dokonce pršelo, což je v této oblasti velmi neobvyklé. A co víc, tloušťka ledové vrstvy se snížila na rekordní úroveň a teploty vystřelily nahoru. V místě se to nejvíce projevilo právě poté, co se šelf oddělil od kontinentu.

Zdroj: Youtube

… i na ledovém západě

Je nasnadě, že jsou obavy vědců namístě. Roztříštění šelfů by významně přispělo a urychlilo zvyšování hladiny moří. Zcela neočekávané odtržení šelfu na východě tak soustředilo ještě větší pozornost na západ kontinentu. Tam se nachází Thwaites. Zhruba dvě třetiny se již rozpadly. V prosinci 2021 vědci zaznamenali další znepokojivé trhliny a známky dalšího tříštění. Dle předpokladů vědců se „roztříští na stovky ledových ker“. Za rok, za deset? To vědci neodhadnou. Pokud jde o velikost Thwaitesu, jeho rozloha se rovná rozloze Velké Británie či americké Floridě. Pokud by roztál, pak by hladina světových moří stoupla dle odhadů až o tři metry. To by mělo dopad na země na celém světě. Mnohá města by se ocitla pod vodou.

Zdroj: Youtube

Přípravy na pomyslnou Noemovu archu?

Hladiny moří stoupají už od roku 1900. Nejvíce od roku 2006. Dosud se od té doby zvýšily asi o 20 centimetrů. Dle výpočtů vědců z roku 2021 se v souvislosti s oteplováním každoročně průměrně na celém světě zvyšují o téměř 4 milimetry. Zdá se to zanedbatelné? Ale v některých oblastech zvýšení daleko přesahuje celosvětový průměr. Dle letošních předpovědí amerického Národního úřadu pro oceány a atmosféru by se měla kolem severoamerického kontinentu do roku 2050 zvýšit hladina v průměru o jeden metr a do roku 2100 o dva metry.

„Nejde o to, jestli moře stoupne o dva metry, ale kdy. Musíme se prostě přizpůsobit; a to i s určitou nejistotou,“ řekla jedna z mnoha odborníků, kteří se tímto problémem zabývají, A. R. Sidersová z Delawarské univerzity. Miliony lidí žijí na pobřeží moří. A na miliony lidí by stoupání hladin moří mělo přímý vliv. Odborník na ledovce a odborný asistent na Minnesotské univerzitě P. Neff v souvislosti s touto problematikou uvedl: „Tyto jevy se objevují dříve, než jsme očekávali. Úbytek ledu z Antarktidy se v posledních letech zrychlil…“ na Twitteru pak řekl: „Ve světě, který se otepluje, to bude dál pokračovat, takže nejlepší, co můžeme udělat, je zbavit se fosilních paliv, přestat vypouštět skleníkové plyny a omezit oteplování…“

Zdroje: www.nationalgeographic.com, www.washingtonpost.com