Šelfy jako přírodní „zátky“
Až kilometr silné šelfové ledovce jsou v krajinách pokrytých ledem a sněhem pomyslnými ochrannými štíty. Kromě Antarktidy jsou ještě v Arktidě, Grónsku a Kanadě. Brání ledovcům „vplout“ do moře a tam se rozpouštět. Tím udržují stabilní hladinu moře. Na rozdíl od ledovců, které jsou na pevném skalním podloží, ty šelfové jsou na vodě. Šelf a ledovec odděluje hranice zvaná bazální linie. Teď ale teplý vzduch a mořská voda ledy rozpouštějí a tato hranice ustupuje. Odborný termín pro tento jev je „nestabilita mořského ledového příkrovu“. Laicky řečeno, hranice se posouvá hlouběji do Antarktidy, zvedá se „ledová stěna“ a stoupá voda. Tak led začíná tát rychleji a tím se zase hranice dál posunuje. Takový začarovaný kruh, jak tomu vědci říkají. Což je další negativní jev oteplování, které navíc začíná tyto přírodní zátky – šelfy ničit.
Ochránci ledovců v ohrožení...
Východ Antarktidy, chladnější část tohoto kontinentu, byla považována za poměrně stabilní oblast, méně zranitelnou, pokud jde o oteplování. V polovině března 2022 se tam následkem vln veder a silných větrů ale roztříštil, lépe řečeno odtrhnul od pevniny, šelfový ledovec. Jeho jméno je Conger a jeho plocha je větší než New York. Zaznamenaly to satelity a tento jev byl zpozorován úplně poprvé za čtyřicet let, co antarktické ledové pláně monitorují satelity. To přirozeně vzbudilo velmi znepokojivé obavy vědců. U pobřeží dokonce pršelo, což je v této oblasti velmi neobvyklé. A co víc, tloušťka ledové vrstvy se snížila na rekordní úroveň a teploty vystřelily nahoru. V místě se to nejvíce projevilo právě poté, co se šelf oddělil od kontinentu.
… i na ledovém západě
Je nasnadě, že jsou obavy vědců namístě. Roztříštění šelfů by významně přispělo a urychlilo zvyšování hladiny moří. Zcela neočekávané odtržení šelfu na východě tak soustředilo ještě větší pozornost na západ kontinentu. Tam se nachází Thwaites. Zhruba dvě třetiny se již rozpadly. V prosinci 2021 vědci zaznamenali další znepokojivé trhliny a známky dalšího tříštění. Dle předpokladů vědců se „roztříští na stovky ledových ker“. Za rok, za deset? To vědci neodhadnou. Pokud jde o velikost Thwaitesu, jeho rozloha se rovná rozloze Velké Británie či americké Floridě. Pokud by roztál, pak by hladina světových moří stoupla dle odhadů až o tři metry. To by mělo dopad na země na celém světě. Mnohá města by se ocitla pod vodou.
Přípravy na pomyslnou Noemovu archu?
Hladiny moří stoupají už od roku 1900. Nejvíce od roku 2006. Dosud se od té doby zvýšily asi o 20 centimetrů. Dle výpočtů vědců z roku 2021 se v souvislosti s oteplováním každoročně průměrně na celém světě zvyšují o téměř 4 milimetry. Zdá se to zanedbatelné? Ale v některých oblastech zvýšení daleko přesahuje celosvětový průměr. Dle letošních předpovědí amerického Národního úřadu pro oceány a atmosféru by se měla kolem severoamerického kontinentu do roku 2050 zvýšit hladina v průměru o jeden metr a do roku 2100 o dva metry.
„Nejde o to, jestli moře stoupne o dva metry, ale kdy. Musíme se prostě přizpůsobit; a to i s určitou nejistotou,“ řekla jedna z mnoha odborníků, kteří se tímto problémem zabývají, A. R. Sidersová z Delawarské univerzity. Miliony lidí žijí na pobřeží moří. A na miliony lidí by stoupání hladin moří mělo přímý vliv. Odborník na ledovce a odborný asistent na Minnesotské univerzitě P. Neff v souvislosti s touto problematikou uvedl: „Tyto jevy se objevují dříve, než jsme očekávali. Úbytek ledu z Antarktidy se v posledních letech zrychlil…“ na Twitteru pak řekl: „Ve světě, který se otepluje, to bude dál pokračovat, takže nejlepší, co můžeme udělat, je zbavit se fosilních paliv, přestat vypouštět skleníkové plyny a omezit oteplování…“
