Od potížisty k mořeplavci
Alexander Selkirk, nebyl vždy hrdinou, jak ho líčí příběhy o ztroskotaných námořnících. Selkirk se narodil v roce 1676 v malé skotské rybářské vesnici a byl proslulý svou vzpurnou povahou. Právě tato vlastnost ho přiměla k životu na moři, k útěku ze stísněných prostor své vesnice, ve které by svou vzpurností znám.
Bujará cesta
V září 1703 se Alexander Selkirk vydal na námořní výpravu po boku slavného Williama Dampiera na palubě lodi Cinque Ports. Avšak nečekaný zvrat nastal, když pouhé dva měsíce po vyplutí zemřel kapitán Charles Pickering. Nahradil jej Thomas Stradling, mladík z vyšší společenské vrstvy, který mezi členy posádky nebyl obzvlášť oblíben.
O rok později, v září 1704, lod zakotvila na odlehlém, neobydleném ostrově poblíž současného chilského pobřeží. Po měsíci stráveném doplňováním zásob a odpočinkem byla loď připravena opět vyplout. Selkirk však měl výhrady ke stavu lodi a jeho neochota pokračovat na palubě plavidla vedla k dramatickému rozhodnutí.
Uvízl na opuštěném ostrově
Selkirk se ve chvíli vzdoru vyjádřil, že by raději zůstal na ostrově, než aby pokračoval v plavbě s Cinque Ports pod Stradlingovým velením. Jejich napjatý vztah dosáhl bodu zlomu a Stradling byl více než ochoten jeho přání vyhovět. Selkirk se tak ocitl opuštěný na ostrově jen s několika základními zásobami včetně oblečení, navigačních nástrojů, hrnce na vaření, sekery a bible.
Po další čtyři roky a čtyři měsíce prožil Selkirk osamocený život na ostrově. Ačkoliv to mohlo znít jako noční můra, jeho situace nebyla tak zoufalá, jak by se na první pohled mohlo zdát. Selkirkovy obavy ohledně Cinque Ports se ukázaly být oprávněné. Loď se později potopila nedaleko pobřeží Kolumbie a z celé posádky přežilo jen několik mužů, včetně Stradlinga.
Přežití na ostrově
Na ostrově se Selkirk naučil přizpůsobit se okolnímu prostředí a efektivně využívat dostupné zdroje pro svou obživu. Jeho stravu tvořily mořské plody, divoce rostoucí rostliny a divoké kozy, z nichž získával mléko a vlnu. Aby se chránil před nepříznivým počasím, vybudoval dvě dřevěné chýše s krytinou z dlouhé trávy a výstelkou z kozí kůže. Po opotřebení svého oděvu si z kozích kůží vyrobil nový. V osamělých chvílích hledal útěchu a společnost ve slovech bible, které mu sloužily jako duchovní opora.
I přes svou dovednost a vynalézavost v přežívání byl jistě těžce zkoušen izolací od ostatních lidí. V jeho nitru neustále přetrvávala touha po lidské společnosti a naděje na návrat.
Zázračná záchrana
Selkirkova dlouho očekávaná příležitost ke záchraně konečně nastala, když v zátoce ostrova zakotvily dvě lodě. Plný naděje spěchal ke břehu, ale jeho nadšení se brzy změnilo ve zděšení, když poznal, že lodě jsou španělské. Jako Angličan věděl, že zajetí Španěly by pro něj znamenalo jistou smrt.
Naštěstí se mu podařilo uniknout svým potenciálním věznitelům a španělské lodě odpluly bez něj. Jeho druhá šance na záchranu se objevila 1. února 1709, kdy u ostrova zakotvily dvě anglické lodě pod velením Woodese Rogerse. Selkirkovo štěstí se konečně obrátilo, a on byl zachráněn. Ironií osudu bylo, že jednu z lodí vedl William Dampier, jeho bývalý společník, který mohl potvrdit jeho totožnost a zajistit mu bezpečný návrat.
Návrat do civilizace
Po svém návratu ze samoty ostrova se život Alexandra Selkirka obrátil k lepšímu. Pokračoval v dobrodružné námořní kariéře a v roce 1711 se vrátil do Anglie. Následný rok Woodes Rogers publikoval knihu o své expedici, ve které se objevilo fascinující vyprávění o Selkirkově životě na opuštěném ostrově. V roce 1719 vydal Daniel Defoe své ikonické dílo "Robinson Crusoe", román, který vykresluje příběh až nápadně podobný Selkirkovým osudům.
Přestože Selkirkův příběh získal světový ohlas prostřednictvím literatury, v jeho rodném městečku Lower Largo nebyl právě oslavován. Zdá se, že jeho reputace výtržníka, kterou si vysloužil ještě předtím, než se stal trosečníkem, vrhla stín na jeho postavu. Místní obyvatelé se rozhodli na kontroverzní osobnost spíše zapomenout než ji oslavovat. Teprve v roce 1885 mu byl vzdán hold, když byla na místě jeho domu vztyčena socha, aby připomínala jeho neobyčejný příběh.
Zdroje: allthatsinteresting.com, smithsonianmag.com, stoplusjednicka.cz
Sledujte nás v Google Zprávách