Kelley se narodil jednoho letního dne roku 1555 a jeho ambice přesáhly skromné prostředí anglického Worcesteru. Krátké působení na Oxfordské univerzitě příliš neoslabilo jeho ducha ani titul, který si sám udělil, "magistr Kelley". Kelley měl sklony k dramatičnosti a jeho záliba v lékárnické práci ho vybavila divadelním talentem, který později využil k tomu, aby oslnil a zmátl evropskou smetánku.
Cesta šarlatána
Kelleyho raný život byl poznamenán skandály. Během svého působení v advokátní kanceláři byl prý obviněn z podvodu, a proto mu byly uříznuty obě uši. Tato kapitola jeho života je ovšem poznamenána nejasnostmi – byl znetvořen od narození, nebo šlo skutečně o trest spravedlnosti své doby? Skutečná pravda zůstává zahalena.
Cesta ke slávě
Kelleyho cesta se osudově změnila při setkání s Johnem Dee, proslulým matematikem a okultistou. Jeho spolupráce s mužem s dobrou pověstí mu otevřela dveře do netušených sfér. Společně se pohybovali v oblasti esoteriky a okultismu, i když jejich partnerství bylo poznamenáno podvody a údajnou špionáží. Zatímco Deeův odchod znamenal konec jedné éry, Kelleyho vzestup teprve začínal.
Kelleyho zlatá éra
Kelleyho příjezd do českých zemí v doprovodu proslulého Johna Dee znamenal zlom. Odvážné tvrzení, že dokáže rozmlouvat s mrtvými, a jeho schopnost klamat byly vstupenkou do mocenských kruhů. Nejpozoruhodnější výkon, přesvědčit císaře Rudolfa II. o svých alchymistických schopnostech, byl mistrovským kouskem, který mu zajistil bohatství.
Uprostřed velkoleposti a okázalosti našel Kelley lásku v mladé anglické vdově a spojil jejich osudy ve zdech pražského domu – dnes opředeného legendami o strašidlech, známého jako Faustův dům. Milostný příběh byl však jen klidnou mezihrou v bouřlivém průběhu Kelleyho života.
Souboj, podvod a uvěznění
Kelleyho štěstí začalo upadat, jakmile jeho podvody začal císař odhalovat. Souboj, který skončil smrtí dvorního úředníka císaře, znamenal začátek alchymistova pádu. Ocitl se ve vězení na Křivoklátě s nabídkou svobody výměnou za prozrazení svých údajných kouzelnických receptů. Kelleyho podvodná tvrzení mu však tentokrát nemohla pomoci a zůstal uvězněn ve věži.
Poslední tragické činy
Podle některých svědectví se Kelley pokusil o odvážný útěk z Křivoklátu po laně, které se přetrhlo, on dopadl na nohu a bylo nutné mu ji amputovat. S jednou nohou, která mu zůstala, nemohl uniknout svému osudu a brzy se ocitl ve vězení na hradě Hněvín v Mostě.
Při neúspěšném pokusu o další útěk si Kelley zlomil i druhou nohu. Nesnesitelná bolest a následné zoufalství ho údajně dohnalo k tomu, že si 1. listopadu 1597 ve věku 42 let vzal život. Před svým tragickým skonem prý proklel město Most i vězení, ve kterém pobýval, a předpověděl jim pád do hlubin pekla.
Kelleyho příběh je drsnou připomínkou pomíjivosti štěstí a věčné touhy po poznání – a ceny, kterou člověk může zaplatit za nepoctivost.
Zdroje: nasregion.cz, cs.wikipedia.org, kudyznudy.cz
