Ten vrchol je zvláštní na první pohled. Tyčí se strmě k nebi a i v jasných dnech bývá zahalen mlžným oparem, jako by přes jeho vrchol někdo přehodil průsvitný závoj.

Nahoře ve výšce 2243 metrů nad mořem stojí komplex svatyní, k němuž se od úpatí vine úzká stezka plná poutníků z celého světa. Po zdolání 5200 schodů návštěvníci pokleknou před tím, kvůli čemu podstoupili strastiplnou cestu. Ve skále je patrný otisk obřího lidského chodidla.

Důkaz ráje

Prohlubeň ve skále sice připomíná lidskou nohu jen vzdáleně, ale Adamova hora ukazuje, že legenda je mnohdy silnější než skutečnost. Vypráví se, že jako první si zkamenělého otisku všiml král Valagambahu někdy v prvním století před naším letopočtem, když se na vrcholu hory skrýval před nepřátelskými nájezdníky. První historická zmínka ale pochází až z 11. století.

V průběhu dalších věků se sláva posvátného místa rozšířila po celém světě. Křesťané věří, že jde o místo, kde se poprvé dotkl zemského povrchu Adam po vyhnání z ráje. Muslimové jsou zase přesvědčeni, že zde chodidlo otiskl Alláh, buddhisté mají za to, že jde o památku na Buddhu, a hinduisté tvrdí, že to byl Šiva.

Je jasné, že jméno Adamova hora se používá pouze v křesťanském světě. Místní název zní Srí Pada. Všechna náboženství jsou tu ale jinak ve vzácné shodě. Hlavní poutní sezona je od prosince do května. V ostatních měsících může návštěvníky nemile překvapit vytrvalý déšť nebo hustá mlha. Obojí navíc udělá ze stezky na vrchol nebezpečné kluziště.

Přízračná pyramida

Poutníky ale na vrchol láká ještě jedna věc. Kromě samotného otisku a krásného výhledu je to zejména východ slunce, který je spojen s fascinující a záhadnou podívanou.

Většina návštěvníků vyráží z přilehlé vesnice Dalhousie už kolem druhé hodiny ranní. Když se na vrcholu trochu vydýchají, začne vycházet slunce a na západ od hory se objeví přízračná tmavá pyramida. Jak slunce stoupá, stín se postupně zmenšuje, deformuje a po několika hodinách se zcela rozplyne. Dosud nikdo nevysvětlil, proč hora, která zdaleka nemá rovné stěny ani špičatý vrchol, vrhá tak dokonalý trojúhelníkový stín. Je to snad optický klam? Nebo jde o důkaz toho, že místo je skutečně posvátné a ještě zdaleka nevydalo všechna svá tajemství?