Když se Slunce zlobí
Vesmírné observatoře krátkodobé, ale i silné intenzivní výbuchy na povrchu Slunce zaznamenávají. Některé trvají jen chvilku, jiné několik hodin. Rentgenové a ultrafialové záření ze slunečních erupcí atmosféra zachytí, na zemský povrch se nedostanou. S erupcemi souvisí i silné koronární výrony (CME) plynu a magnetických polí, které můžou obsahovat miliardy tun částic, které se pohybují rychlostí milion kilometrů za hodinu. Pokud se řítí k Zemi, jsou z velké části zachyceny magnetickým polem. Částice, které proniknou, způsobují geomagnetické bouře. Dosud největší a nejsilnější byla sluneční bouře v roce 1859 známá jako Carringtonova událost. Je nazvaná podle anglického astronoma R. Ch. Carringtona, který ji spolu s R. Hodgsonem zaznamenal.
Může nám taková sluneční bouře ublížit?
„Carringtonova“ sluneční bouře nijak životy lidí neohrozila a neměla žádný známý dopad na jejich zdraví či nějaký negativní vliv na život na Zemi. Pokud jde o otázku, zda by nějaká jí podobná mohla zahubit život naší planetě, odpověď není tak zcela jednoznačná. Vědci se shodují v tom, že sluneční erupce pro nás žádné přímé nebezpečí nepředstavují. Atmosféra a magnetosféra jsou dostatečnými ochrannými štíty. Během nejméně posledních deseti tisíc let nedošlo na Slunci k žádné aktivitě, která by mohla mít za následek jejich zničení.
Elektromagnetické bouře nás však můžou ohrozit jiným způsobem. Jak už se stalo v USA před jednatřiceti lety, kde jedna způsobila výpadek elektrické energie. Menší můžou poškodit stroje, technologie, způsobit výpadky mobilních telefonů, výkyvy magnetického pole. Větší však můžou vyřadit z provozu radarové a rádiové systémy, internet, komunikační zařízení, družice. Bouře v roce 1859 by dnešní moderní civilizaci způsobila značné problémy. Není nutné uvádět všechny dopady, jaké by měla, ale způsobila by jistě značný chaos. Taková pořádná sluneční bouře by měla katastrofální následky. Jen si představme, že by se nikdo nedovolal pomoci v případě nouze, letadla by ztratila spojení a tak dále. V takové situaci by přišlo o život mnoho lidí…
Že by skutečně na nás erupce nepůsobily?
Výzkumník z Centra pro předpověď kosmického počasí Národního úřadu pro oceán a atmosféru, se domnívá, že „… bez ohledu na to, co se děje, nemají erupce na nás tady na Zemi žádný významný vliv. Jaké toky by musely zasáhnout Zemi, aby nás zničily? Na to neznám odpověď, ale zřejmě jsme ještě nikdy nepozorovali dostatečně velkou sluneční událost, která by měla měřitelné účinky na lidské zdraví.“
Jsou však vědci, kteří jsou poněkud opatrnější a tvrdí, že sluneční erupce na naše zdraví vliv mají. Zabývá se tím věda heliobiologie. V roce 2018 byly v časopise Scientific Reports zveřejněny výsledky výzkumu, dle kterých „…narušená geomagnetická aktivita může zhoršovat stávající onemocnění a souvisí s významným nárůstem srdeční arytmie, kardiovaskulárních onemocnění, výskytem úmrtí souvisejících s infarktem myokardu, změnami krevního průtoku, zvýšeným krevním tlakem a epileptickými záchvaty.“ I starší výzkumy uvádějí magnetické výkyvy do souvislosti s rizikem srdečního selhání následkem zvýšení krevního tlaku, ovlivnění srdeční frekvence a srážlivosti krve. Přímo to sice nelze s určitostí prokázat, dle lékařských záznamů ale riziko vzrůstá během geomagnetických bouří a nepatrně se zvyšuje i počet úmrtí na nemoci souvisejících s onemocněním srdce.
Slunci v jeho aktivitě zabránit nelze. Světové vesmírné agentury ale neberou možnou hrozbu na lehkou váhu a Slunce pečlivě monitorují, aby možné lidstvo včas varovat a tak alespoň zmírnit případné dopady.
Zdroje: www.livescience.com, earthsky.org, www.health.com
