Než žižkovská věž ozdobila pražské panorama, potřebovalo město nový vysílač pro televizní a rozhlasový signál. První vysílač, umístěný na Petříně, sloužil svému účelu, ale vyžadoval moderní náhradu. Psal se rok 1961, když na jihu města přibyl vysílač Cukrák, který připravil půdu pro diskuse o dalším vysílači.
Vzniká architektonický zázrak
Autor věže Václav Aulický
Výzvou navrhnout nový vysílač byl pověřen renomovaný architekt Václav Aulický a jeho tým. První překážkou bylo rozhodnutí, kde jej postavit. Uvažovalo se o různých lokalitách včetně Petřína a území, kde se nyní nachází Kongresové centrum a hotel. Přesto zvítězil Žižkov a Vinohrady díky své optimální výšce pro pokrytí signálem.
Na konstrukčním řešení věže spolupracoval statik Juraj Kozák s Alexem Bémem. Aulický se mezitím zaměřil na architektonickou stránku věže. Stavba byla zahájena v roce 1985 a dokončena v roce 1992, výsledkem je věž sestávající ze tří ocelových trubek, z nichž každá nese devět kabin. V nejvyšším patře je umístěno vysílací zařízení o hmotnosti neuvěřitelných dvanácti tisíc tun.
Více než jen věž
Základní kámen věže
Ačkoli žižkovská věž slouží především jako vysílač, nabízí návštěvníkům více. Ve výšce 93 metrů se pyšní nejvyšší observatoří v zemi, která poskytuje úchvatný panoramatický výhled na Prahu. Ve výšce 66 metrů se nachází také luxusní restaurace a hotelové apartmá pro ty, kteří hledají jedinečný zážitek na přenocování.
Umění se setkává s kontroverzí
Žižkovská věž není jen vysílacím gigantem, ale také plátnem pro umělecké vyjádření. Dne 29. května 2000 bylo na sloupech věže instalováno dílo Davida Černého s názvem "Miminka". Představuje deset batolat, která zdánlivě šplhají po věži nahoru a dolů. Tato provokativní instalace vyvolala četné diskuse a dodala identitě věže zajímavý rozměr.
Tím však umělecké souvislosti věže nekončí. Režisér Jan Němec použil věž jako kulisu pro scény ve filmu "V žáru královské lásky". Přítomnost věže ve světě filmu dále upevnila její status kulturní a umělecké ikony.
Temná stránka věže
Odkaz Žižkovské věže však zdaleka není bez poskvrny. Věž byla postavena na místě Starého židovského hřbitova na Olšanech, což vedlo k jejímu kontroverznímu spojování se zničením tamního historického místa. Stín tohoto rozhodnutí se nad věží stále vznáší.
Přezdívky a hodnocení
Vzhledem ke své výstavbě na konci éry reálného socialismu si věž vysloužila posměšné přezdívky veřejnosti. "Jakešův prst" odkazoval na Miloše Jakeše, generálního tajemníka Ústředního výboru Komunistické strany Československa, zatímco "Biľakova jehla" na Vasila Biľaka, člena předsednictva ÚV KSČ, který byl vyučeným krejčím.
Asi nejpozoruhodnější je, že se žižkovská věž umístila na druhém místě mezi nejošklivějšími budovami na světě v anketě pořádané australským serverem VirtualTourist.com. V popisu věže byl výslovně zmíněn její netradiční vzhled a přítomnost batolat Davida Černého, což upevnilo její kontroverzní pověst.
Dvě strany mince
Plastiky miminek vyvolaly protichůdné názory
V očích mnohých je žižkovská věž symbolem architektonické jedinečnosti a plátnem pro umělecké vyjádření. Pro jiné představuje ničení historie a skvrnu na pražském panoramatu. Je dokladem složité souhry architektury, historie a umění ve městě, které se stále vyvíjí a zároveň ctí svou bohatou minulost.
Když se návštěvníci i místní obyvatelé dívají na žižkovskou věž, mohou se ocitnout rozpolceni mezi oceněním její vznosné přítomnosti a úvahami o kontroverzích, které ji obklopují. Ať už je žižkovská věž vnímána jako architektonický zázrak, nebo jako trn v oku, nelze popřít, že je podmanivou dominantou Prahy, která vyvolává debaty a diskuse, jež budou pokračovat ještě dlouhá léta.
Zdroje: turistika.cz, kudyznudy.cz, e15.cz
