Mimo kameru byl Řehoř mnohostrannou osobností – obětavým pedagogem, vášnivým filatelistou a mužem, jehož život byl ztělesněním poctivosti, jak na něj s láskou vzpomínají jeho kolegové i obdivovatelé.
Celoživotní pouta
V padesátých letech 20. století vykvetlo jedinečné přátelství tří osobností, jejichž cesty se zkřížily v oblasti divadla a upevnily se v odlehlé vesnici Kytlice v Lužických horách. Oblast, součást někdejších Sudet, nesla jizvy historie a ozvěny vysídleného obyvatelstva z ní činily tiché, téměř zapomenuté místo.
Právě zde našel pohádkový hajný útěchu a společnost s Vlastimilem Brodským a režisérem Janem Fischerem, které pojilo přátelství i láska k chalupaření.
Přátelství mezi chalupami
Kamarádství této trojice je zvěčněno i ve Fischerově krátkém filmu "Kytlický film" z roku 1959, ve kterém vystupují Řehoř i Brodský. Ve snímku vyprávějí příběhy bouřlivých let se směsí groteskního humoru a dojemné reflexe.
"Měli jsme ty tři chalupy tak, že byly na jedné šňůře," vzpomíná Fischer a vykreslil obraz doby, kdy dozvuky Německa přetrvávaly a vesnice ležela většinou opuštěná. Noci byly svým způsobem dobrodružné, trojice se pohybovala v opuštěné krajině a z prázdných chalup vybírala zapomenuté poklady.
Útočiště skromnosti a harmonie
Řehořovo osobní útočiště v Kytlici svědčilo o jeho charakteru – bylo skromné, pečlivě udržované a dýchalo atmosférou minulé doby. Přátelé a rodina popisovali stavení jako nejmenší, a přesto nejkouzelnější chalupu, prostor, kde každá věc měla své místo a kde se odrážel životní styl plný jednoduchosti a harmonie s přírodou.
Idylické prostředí, na které s láskou vzpomínala Táňa Fischerová, Fischerova dcera, ztělesňovalo kouzlo venkovského bydlení, a jeho úhledné a krásně zařízené interiéry se obešly bez technických vymožeností.
Očima současné majitelky
Marie Korencová, současná majitelka Řehořovy chalupy, tyto pocity potvrzuje. Své první setkání s chalupou popisuje jako vstup do scény ze starého filmu, kde uspořádání a péče o prostor vypovídaly o jeho předchozím obyvateli. Tento smysl pro pořádek a tradici podtrhoval životní styl, který byl hluboce idylický a osobní.
Zdroje: idnes.cz, ahaonline.cz, kudyznudy.cz
