Vzácná souprava korunovačních klenotů, která zahrnuje Svatováclavskou korunu, žezlo a jablko, se vždy těší velkému zájmu návštěvníků, avšak letošní výstava nabídne unikátní zážitek. Podtitulem „Tajemná síla kamenů“ se letošní expozice zaměří na drahokamy, které klenoty zdobí, a představí nové technologie pro lepší pochopení jejich historie.
Klenoty v novém světle
Letošní výstava nabídne návštěvníkům mimořádnou příležitost spatřit korunovační klenoty tak, jak vypadaly v době svého vzniku. Díky holografické animaci bude poprvé odhalena původní barevnost koruny, kterou byl v roce 1347 korunován Karel IV. Na konci svého života nechal Karel IV. vyjmout původní zelené smaragdy a perly, které koruně dominovaly, a nahradit je modrými safíry. Změna dala koruně její současný ikonický vzhled, ale návštěvníci se nyní budou moci prostřednictvím moderní technologie vrátit do doby, kdy zářila v jiné barevné kombinaci.
Kromě holografické rekonstrukce koruny se návštěvníci seznámí s jednotlivými drahokamy, které zdobí nejen korunu, ale i další insignie. Výstava představí drahokamy v podobě, jak vypadají v přírodě, čímž poskytne hlubší vhled do jejich historie a symbolického významu. Návštěvníci se tak mohou těšit na podrobný výklad o původu kamenů a jejich významu pro české království.
Historie korunovačních klenotů
Souprava českých korunovačních klenotů zahrnuje kromě Svatováclavské koruny také královské žezlo, jablko, kožená pouzdra na jednotlivé předměty, podušku pod korunu a korunovační plášť s doplňky. Koruna byla zhotovena Karlem IV. v roce 1346 pro jeho vlastní korunovaci českým králem, která se konala v následujícím roce. Svatováclavská koruna, která je zlatým klenotem posázeným drahokamy, se stala symbolem české monarchie a byla po staletí používána při korunovacích českých králů.
Poslední český král korunovaný tímto klenotem byl Ferdinand V. Dobrotivý v roce 1836. Jeho nástupci včetně Františka Josefa I. a posledního rakouského panovníka Karla I. se již korunovace nedočkali. Přesto však korunovační klenoty zůstaly významným symbolem české státnosti a kulturního dědictví.
Nejcennější klenot českého království
Svatováclavskou korunu zdobí safíry, spinely, rubíny, smaragdy a perly
Svatováclavská koruna, vyrobená z ryzího zlata a posázená drahými kameny, zaujímá mezi korunovačními klenoty výsadní postavení. Jejím základem je diadém, který zdobí 19 safírů, 44 spinelů, rubíny, smaragdy a perly. Koruna je nejen královským symbolem, ale také hluboce náboženským artefaktem, neboť byla zasvěcena svatému Václavovi, patronovi českých zemí.
Přísně střežené dědictví
Korunovační klenoty jsou uloženy v Korunní komoře v kapli svatého Václava v katedrále svatého Víta na Pražském hradě. Prostor je pro veřejnost uzavřen a klenoty jsou k vidění pouze při zvláštních příležitostech. Jejich vyzvednutí z relikviáře je komplikovaný proces, neboť je k tomu zapotřebí přítomnosti sedmi klíčníků – mezi nimi je prezident republiky, předsedové obou komor Parlamentu, premiér, pražský arcibiskup, probošt svatovítské kapituly a primátor hlavního města Prahy.
Zdroje: hrad.cz, denikn.cz, kudyznudy.cz
