Flusárna: Odkaz historického průmyslu
Na českém venkově označuje název "Flusárna" tři odlišné obce a několik malých lokalit. Rozkládají se především na horských svazích, přičemž jedna leží nedaleko Přimdy na Šumavě, druhá u Sokolova pod Krušnými horami a třetí se krčí mezi Horskou Kvildou a Kašperskými Horami na Šumavě. Původ "Flusárny" sahá až ke sklářskému průmyslu a je odvozen od slova "flux", které označuje potaš – důležitou složku vyráběnou z dřevěného popela.
Výraz také rezonuje s německými slovy "Fluss" (řeka) a "fliesen" (téct), což odráží tekutou povahu krajiny i historických průmyslových procesů.
Řitka: Vlnitá vesnice
Ve Středočeském kraji, v okrese Praha-západ, se nachází obec Řitka. Zajímavostí je, že na ni širší veřejnost upozornila známá česká zpěvačka Helena Vondráčková, která zde bydlí. Původ názvu Řitka je prý inspirován přírodním zvlněním krajiny, které připomíná lidskou „zadní část těla“.
Pojmenování, připisované jazykovědným pozorováním Pavla Štěpána z Ústavu pro jazyk český, poukazuje na to, jak může fyzickogeografická situace ovlivňovat místní názvosloví.
Mrchojedy: Historický pohled
Na okraji Meclova, nedaleko silnice Horšovský Týn-Domažlice, leží obec Mrchojedy. První doložená zmínka o obci pochází z roku 1539. Historicky název " Mrchojedy" označoval obce, které měly daleko k poklidným vesnickým scenériím – označoval totiž vesnici, kde místní pojídali mrtvá zvířecí i lidská těla. Ponurý název byl jeden z nejhorších, jaký může vesnice mít.
Čunín: Vesnice s prasečím příběhem
Původ názvu obce Čunín je opředen folklórem a humorem. Jedna z oblíbených teorií hovoří o komediálním nedorozumění pocestného a pasáka prasat z vesnice, která se nachází v okrese Prostějov v oblasti Konice. Pastevec si špatně vyložil pocestného dotaz na název pastviny a myslel si, že se ho ptá na jeho současnou činnost – pasení prasat -, což vedlo k tomu, že obec byla následně pojmenována "Čunín".
Alternativní, jednodušší teorie navrhuje, že vesnice byla pojmenována podle místního obyvatele známého jako "Čuna".
Šukačka: Směs humoru a historie
Vesnice Šukačka v jihozápadních Čechách, spadající pod obec Javorná, je považována za jeden z nejnešťastnějších a zároveň nejhumornějších názvů. Pochází ze srbského "šuka", což znamená koza, nebo ze slovesa "šukat", což znamená hledat nebo běhat, které je dodnes uznáváno v polštině.
Smraďavka: Jméno, kterému vévodí přírodní krásy
Smraďavka, která se nachází v katastru Buchlovic nedaleko Uherského Hradiště, získala svůj název díky místním sirným pramenům. Navzdory svému hanlivému názvu je obec nádherným místem pro odpočinek.
Návštěvníci si zde mohou užívat vodní nádrž a travnatou pláž, prozkoumat nedaleké lázně Leopoldov nebo si prohlédnout historický hrad Buchlov, který je dokonalým příkladem toho, proč by člověk neměl posuzovat místo pouze podle jeho názvu
Onen svět: Marketing jedinečného jména
Onen Svět ukazuje, jak lze jedinečný název využít pro cestovní ruch. Obec ležící mezi Příbramí a Táborem využívá svého poutavého názvu k tomu, aby přilákala návštěvníky k pamětihodnostem, jako je Langova rozhledna a chata Onen Svět. Odtud si hosté mohou vychutnat kulinářské speciality s výhledem, který se táhne až k Alpám.
Kokotín: Ozvěny minulosti
A konečně Kokotín, ležící v jižních Čechách nedaleko Českého Krumlova, nese jméno odvozené od staročeského "kokot", což znamená "kohout". Název může odrážet buď rozšířenost drůbeže v oblasti, nebo sloužit jako metaforický symbol, případně označovat statečnost nebo ostražitost, vlastnosti často spojované s kohouty.
Tyto vesnice se svými charakteristickými názvy nabízejí více než jen jazykovou zajímavost – vystihují historické a kulturní bohatství českého venkova. Každý název s sebou nese příběhy a legendy, které vykreslují živý obraz dědictví oblasti a smysl pro identitu a humor komunity.
Zdroje: skutecnost.cz, idnes.cz, evropa2.cz