Vodáci si navíc mohou vybrat z rušných vodních tras plných společenských kontaktů, nebo se rozhodnout pro klidné pasáže, které slibují pokojné útočiště.

Otava: Za zlatem a historií

Zdroj: Youtube

Řeka Otava, pozoruhodná svými zlatonosnými písky, pramení soutokem řek Křemelné a Vydry v malebném pohoří Šumava. Protéká úchvatnou krajinou a historicky bohatými městy Sušice, Horažďovice, Strakonice a Písek, než se u majestátního hradu Zvíkov vlévá do Vltavy.

V minulosti byly břehy Otavy hojnými místy těžby zlata, kdy horníci rýžováním získávali drobné zlaté šupinky. Pozoruhodné je, že zlato se v řece nachází dodnes, což podtrhuje její přezdívku "zlatonosná řeka". Kromě toho byla Otava v minulosti důležitou dopravní a hospodářskou tepnou a dnes je oblíbeným místem rybářů, vodáků a turistů. Návštěvníkům jsou určeny kempy na jejích březích, které nabízejí vynikající služby a zázemí.

Pro vodáky představuje Otava četné jezy, které jsou na české poměry sjízdné, a mírný vodácký provoz, což z ní činí příjemný zážitek. Obohacena je také o kulturní památky, k nimž patří hrad Rabí nebo muzeum voroplavby ve Střelských Hošticích. Horní tok Otavy je však díky své náročnosti vhodný spíše pro velmi zdatné vodáky.

Morava: Řeka hranic a krásy

Řeka Morava hraje dvojí roli – jde o přírodní a zároveň historickou hranici, která vyznačuje regiony i národy. Pramení na Králickém Sněžníku v nadmořské výšce 1 380 m a vymezuje historickou hranici mezi Moravou a Čechami a později tvoří část hranic se Slovenskem a Rakouskem. Je také důležitou vodní cestou, která protíná Moravu od severu k jihu a nakonec se vlévá do Dunaje.

Morava se klikatí rozmanitou krajinou, zejména v okolí Litovle, a v Litovelském Pomoraví se vyznačuje meandrujícím tokem hustými lužními lesy posetými písčitými náplavami a slepými koryty. Tyto prvky představují pro vodáky občasné výzvy v podobě padlých stromů a mělkých břehů, ale překážky jsou součástí kouzla řeky.

Z vodáckého hlediska je Morava přístupná pro všechny úrovně dovedností. Horní tok vyhovuje zkušeným, zatímco úseky od Hanušovic jsou vhodné i pro středně zdatné vodáky. Střední a dolní úseky jsou dostatečně klidné pro začátečníky a nabízejí klidnou plavbu přírodně bohatou krajinou.

Tichá Orlice: Klid na vodě

Ve východních Čechách vyniká řeka Tichá Orlice. Pramení v nadmořské výšce přibližně 850 metrů na západních svazích Jeřábu – nejvyššího vrcholu Hanušovické a Jeřábské vrchoviny – a protéká přes malebnou Kladskou kotlinu do Orlických hor. Nakonec se spojuje s Divokou Orlicí, měří 107,5 km a odvodňuje povodí o rozloze 757 km².

Tichá Orlice je oblíbená ve vodáckých kruzích, zejména její dolní úsek u Ústí nad Orlicí, který je sjízdný po celý rok. Tok protéká několika obcemi, než se spojí s Divokou Orlicí, a to v celkové délce 107,5 kilometru. Horní úseky řeky, vhodné ke sjíždění od Mladkova po Jablonné především na jaře nebo po výrazných deštích, vyžadují pro svou náročnost zkušenější vodáky.

Řeka byla vyhlášena evropsky významnou lokalitou, která se vyznačuje zejména výskytem mihule potoční, a protéká několika významnými chráněnými územími včetně přírodního parku Orlice.

Přírodní krásy

Vodáctví v Čechách a na Moravě v sobě zahrnuje bohatou směs kulturního dědictví a přírodních krás. Na řekách, jako je Morava a Tichá Orlice, mohou vodáci prozkoumávat zdejší krajinu, proplouvat historickými cestami a užívat si řadu vodáckých zážitků přizpůsobených různým úrovním dovedností.

Zdroje: kudyznudy.cz, prozeny.cz, denik.cz