Vinohradská synagoga byla monumentální stavba navržená uznávaným vídeňským architektem Wilhelmem Stiassnym. Dokázala pojmout na 2000 věřících a odrážela rostoucí židovskou komunitu na Královských Vinohradech, která v době svého největšího rozmachu tvořila polovinu židovské populace města.

Zdroj: Youtube

Architektonický zázrak

Návrh vinohradské synagogy byl mistrovským kouskem Stiassnyho architektonického umění. Její dvě vysoké věže byly výraznou dominantou vinohradského panoramatu a konkurovaly i nedalekému kostelu svaté Ludmily. Bazilikální prostor synagogy budil respekt a vzbuzoval pokorný obdiv u všech, kteří do něj vstoupili. Velkolepost stavby ji však nemohla ochránit před přívaly dějin.

Nejtemnější hodiny synagogy

Začátek druhé světové války přinesl pražské židovské komunitě nepředstavitelné hrůzy. Nacisté při svém nelítostném tažení synagogu přebudovali nejprve na sirotčinec a poté na skladiště věcí zabavených deportovaným Židům. Nejtemnější den nastal 14. února 1945, kdy americký nálet, později považovaný za tragický omyl, synagogu značně poškodil. Událost spolu s destruktivní politikou nacistů znamenala začátek konce tohoto architektonického díla.

Poslední rána a ztracený odkaz

Po válce byla poškozená synagoga dojemnou připomínkou zvěrstev, kterým musela židovská komunita čelit. Přestože se škody daly napravit, komunistický režim, lhostejný k jejímu historickému a kulturnímu významu, rozhodl v roce 1951 budovu zbourat. Toto rozhodnutí, učiněné za protestů židovské obce, vymazalo významnou kapitolu pražského židovského dědictví.

Na místě, kde kdysi stála vinohradská synagoga, dnes stojí základní škola. Vinohradskou synagogu připomínají nejen dobové fotografie, ale také pamětní deska na budově školy. Ztráta synagogy znamená víc než jen zničení fyzické stavby; představuje kulturní a duchovní prázdnotu ve městě, které kdysi bývalo pulzujícím centrem židovského života a vzdělanosti. Když vzpomínáme na vinohradskou synagogu, oceňujeme odolnost komunity, která mnoho vydržela a nadále udržuje své bohaté dědictví v srdcích a vzpomínkách dalších generací.

Zdroje: prahaneznama.cz, idnes.cz, milujuprahu.cz