Viklany jsou rozměrné skalní bloky nebo balvany, které se pouze velmi malou částí svého povrchu dotýkají skalnatého podloží. Jejich název vychází ze skutečnosti, že je lze s vynaložením určité síly rozkývat. Dnes se však mezi viklany řadí i ty balvany, které jsou s podložím spojeny pevně.
Viklany vznikly v důsledku dlouhodobých erozních procesů, kdy se větší část horniny postupně rozpadla, zatímco tvrdší jádro zůstalo zachováno. Výsledkem je balvan spočívající na malé základně, což mu umožňuje se při správném působení síly pohybovat nebo "viklat". Tento fenomén dal viklanům jejich jméno a zároveň podnítil lidskou představivost k vytváření nejrůznějších mýtů a příběhů.
Monumentální kameny, často ukryté v hlubokých lesích nebo na odlehlých místech, jsou nejen geologickou zajímavostí, ale také zdrojem mnoha legend a pověstí. Pojďme se podívat na nejznámější viklany u nás, i když některé se už díky vandalům dokývaly.
Viklan Husova kazatelna: Mystická atmosféra
Viklan Husova kazatelna
Viklan Husova kazatelna, který se nachází nad Žemličkovou Lhotou na Petrovicku, je největším viklanem v České republice. Impozantní balvan měří na délku 4 metry, na šířku 2,5 metru a na výšku 2,7 metru. Navzdory své mohutnosti spočívá jemně na malé ploše svého skalního podstavce, takže je překvapivě snadno přemístitelný. Na balvanu se nachází prohlubeň o rozměrech 80 x 60 cm, často označovaná jako "obětní mísa", která je opředena legendami. Někteří se domnívají, že prohlubeň souvisí s dávnými pohanskými obětními praktikami, jiní její vznik připisují mrazovému zvětrávání.
Podle místních pověstí používal balvan slavný náboženský reformátor Jan Hus během svého vyhnanství z Prahy jako provizorní kazatelnu. Okolí je poseto dalšími fascinujícími skalními útvary, které jsou od roku 1977 chráněny jako přírodní památka. Řídké lesní prostředí a slabé sluneční světlo vytvářejí v okolí Husovy kazatelny nezaměnitelnou mystickou atmosféru.
Viklan Trkal: Relikt České Kanady
Viklan Trkal, který se nachází asi půl kilometru jihovýchodně od obce Suchdol u Kunžaku v oblasti zvané Česká Kanada, je pozoruhodnou geologickou památkou. Porfyrický žulový balvan, který se kdysi dokázal kymácet sem a tam, dnes vlivem lidských zásahů spočívá nehybně. V roce 1910 skupina dětí na školním výletě vytlačila kámen z jeho přirozené rovnováhy, čímž se stal nehybným.
I přes svůj současný stav zůstává viklan Trkal významný, vysoký necelých sedm metrů a vážící kolem třiceti tun. Historicky patřil tento balvan mezi čtyři nejvýznamnější houpací kameny v České republice, přičemž první doklady se objevily v "Památkách archeologických" z roku 1892. Lidová pověst jej často spojuje s čertovskou neplechou, což k jeho vědecké zajímavosti přidává i prvek mýtu. Přestože přesný účel viklanu v dávných dobách zůstává nejasný, některé teorie naznačují, že druidové mohli využívat "živou vodu" shromažďovanou v jeho dutinách k rituálním účelům.
Kadovský viklan: Stálý obr
Na jihovýchodním okraji obce Kadov u Blatné najdete impozantní Kadovský viklan. Mohutný balvan s obvodem 11 metrů a hmotností 29 tun má za sebou dlouhou historii protkanou obdivem i vandalismem. V roce 1893 se ho vandalům podařilo vyvrátit z jeho lůžka a nechali ho bezmocně ležet téměř sto let. Teprve na podzim roku 1983 ji experimentální archeolog Pavel Pavel, proslulý stěhováním soch na Velikonočním ostrově, úspěšně vrátil na původní místo.
Navzdory dalším vandalským činům, které si vyžádaly několikanásobné restaurování, stojí nyní Kadovský viklan zajištěný dřevěnými klíny, aby se zabránilo jakémukoli budoucímu posunutí. Přestože kámen již není v původním houpavém stavu, jeho impozantní velikost a příběh jeho restaurování z něj činí významnou geologickou a kulturní památku.
Viklan Tvarožník: Podivuhodný vysokohorský útvar
Tvarožnický viklan, odlišný od svých lesních protějšků, se nachází na hřebenech Krkonoš v úctyhodné nadmořské výšce 1320 metrů. Východně od Harrachova poskytuje balvan, pojmenovaný podle své podobnosti s bochníkem tvarohu, nádherný výhled do Polska.
Tvarožník, který není shlukem velkých balvanů, ale spíše plochým kamenem na vrcholu skály, nabízí jedinečný geologický a vizuální zážitek. Návštěvníci odtud mohou spatřit výrazný vrchol Szrenica v Polsku, na který vede historická lanovka z roku 1928.
Viklan Jesenice: Erozí vymodelovaný obr
Nedaleko města Jesenice u Rakovníka leží jeden z největších viklanů v České republice. Jesenický viklan, který váží asi šest tun, je produktem přírodní eroze, která vytvarovala spodní část skály. Balvan se nyní minimálně dotýká svého skalního podloží a stojí osamoceně uprostřed borového lesa.
Bohužel i tento přírodní div utrpěl vandalismem, který jej kdysi znehybnil. Díky úsilí experimentálního archeologa Pavla Pavla od roku 2014 Jesenický viklan opět stojí.
Viklan Čertův kámen: Probuzená legenda
Viklan Čertův kámen
V obci Babylon na Domažlicku stojí Čertův kámen jako působivý příklad viklanu v žulové oblasti. Asi 40tunový balvan měří přibližně čtyři metry na délku a 1,5 metru na výšku. Místní legendy propůjčují kameni ďábelskou auru, kterou umocňují kříže vytesané do něj před staletími, aby zmírnily jeho údajnou zlovolnost.
Historicky je známo, že se Čertův kámen kymácí sem a tam a vydává děsivé skřípavé zvuky. V 60. letech 19. století jej však italští dělníci při stavbě železnice vyvrátili z osy. Teprve v roce 2009 byl kámen díky úsilí již zmíněného Pavla Pavla znovu instalován a znovu se rozkýval, i když mírně, až o sedmnáct centimetrů.
Kulturní a historický význam
Při návštěvě podobných míst je nutné respektovat jejich přírodní a historický význam. Viklany nepředstavují pouze působivé geologické úkazy, ale mají také kulturní a historický význam, který se zachoval po staletí.
Zdroje: kudyznudy.cz, vesmir.cz, cesky.radio.cz
