Novinský viadukt
Novinský viadukt, který se nachází v údolí řeky Rokytky nedaleko obce Novina, je pozoruhodným příkladem inženýrství z počátku 20. století. Mohutná kamenná stavba byla slavnostně otevřena v roce 1900 jako součást železniční trati Liberec-Česká Lípa. Projekt realizovala vídeňská firma Bruder Redlich & Berger, stavbu vedl Herrmann Rosche, významný představitel Ústecko-teplické železniční společnosti.
Viadukt, který se rozpíná na délku 202 metrů a v nejvyšším bodě se tyčí do výšky 27 metrů, se skládá ze čtrnácti oblouků, z nichž každý je široký 12 metrů. Konstrukce sleduje mírný oblouk o poloměru 420 metrů, což umožňuje harmonické začlenění viaduktu do okolního terénu. Materiály použité na jeho stavbu pocházely z místních zdrojů, na obklady a parapety byl použit diorit z Ještědského hřbetu a liberecká žula. Pečlivý výběr materiálů a pozornost věnovaná přírodnímu prostředí zajistily, že viadukt nebude působit rušivě, ale naopak bude obdivovaným prvkem krajiny. Dnes je Novinský viadukt kulturní památkou, uznávanou pro svůj historický význam a příkladný design.
Viadukt Smržovka
Viadukt Smržovka
Viadukt Smržovka je často označován za jeden z nejkrásnějších železničních viaduktů v České republice. Nachází se hned za hlavním nádražím ve Smržovce, klene se přes hluboké údolí a nabízí úchvatný výhled na okolní krajinu. Stavba viaduktu byla zahájena v roce 1893 a dokončena během jednoho roku, což svědčí o efektivitě a zručnosti italských stavitelů mostů a tunelů, kteří na projektu pracovali.
Stavba dlouhá 123,5 metru se skládá z devíti půlkruhových kamenných oblouků, přičemž samotný most měří 116,5 metru. Výška viaduktu je různá, nejvyšší bod dosahuje 26,5 metru a jeho světlá výška nad zemí je 23,25 metru. Stavitelé použili vysoce kvalitní žulu, která byla vybrána pro svou pevnost a estetický vzhled, díky čemuž viadukt odolal zkoušce času. Pozoruhodné je, že k první významné opravě smržovského viaduktu došlo až v roce 2008, tedy více než sto let po jeho výstavbě. Konstrukce viaduktu s mírným obloukem o poloměru 180 metrů a jeho začlenění do okolní krajiny z něj činí pozoruhodný příklad funkčního a zároveň elegantního inženýrství.
Perninský viadukt
Perninský viadukt je nejen působivou stavbou sám o sobě, ale také se pyšní tím, že se nachází v blízkosti jedné z nejvýše položených železničních stanic v České republice. Stojí v obci Pernink v nadmořské výšce 902 m n. m. a je součástí železniční trati spojující Karlovy Vary s Potůčky. Celá trať byla postavena v letech 1897 až 1898, přičemž úsek zahrnující Perninský viadukt byl kvůli členitému terénu Krušných hor obzvláště náročný.
Samotný viadukt se skládá ze šesti oblouků o rozpětí 8, 10 a 12 metrů. V nejvyšším bodě dosahuje výšky 20 metrů, což z něj činí nejvyšší viadukt na českých železnicích. Perninský viadukt je ukázkovým příkladem zručnosti a odhodlání inženýrů, kteří jej stavěli a překonávali výzvy hornaté krajiny, aby vytvořili stavbu, která má dodnes zásadní význam pro železniční síť v regionu. Podobné kamenné viadukty se nacházejí podél stejné trati, zejména na dolním nádraží v Nových Hamrech, a jsou další ukázkou inženýrských výkonů dosažených v tomto období.
Negrelliho viadukt
Negrelliho viadukt
Negrelliho viadukt je nejen důležitou tepnou pražské železniční sítě, ale také historickou památkou, která odráží důmyslnost inženýrství 19. století. Spojuje Masarykovo nádraží s Bubny a táhne se přes ostrov Štvanice nad Vltavou. Jeho stavba byla zahájena v roce 1846 a dokončena v roce 1849, do provozu byl uveden v červnu 1850.
Negrelliho viadukt se rozpíná na úctyhodných 1 110 metrechm skládá se z 87 oblouků, a byl tak kdysi nejdelším železničním mostem v Evropě až do počátku 20. století. Jeho historický význam umocňuje i jeho odolnost, neboť ustál katastrofální povodně v srpnu 2002, což je důkazem jeho robustní konstrukce. V průběhu let se most dočkal mnoha úprav, přičemž prostory pod jeho oblouky byly přebudovány na různá využití, včetně skladů, garáží a obchodních prostor. Některé oblouky dokonce slouží přilehlému autobusovému nádraží Florenc, což dokazuje všestrannost mostu a jeho začlenění do městského života.
Viadukt Žampach
Viadukt Žampach je dalším ikonickým kamenným mostem, který je oslavován jako nejvyšší kamenný železniční most v České republice a podle některých zdrojů i v Evropě. Nachází se na malebné železniční trati „Posázavského pacifiku“ mezi Jílovým u Prahy a Lukou pod Medníkem a majestátně se tyčí v obci Žampach nedaleko Kamenného Přívozu.
Viadukt Žampach, dokončený v letech 1898 až 1899, byl dílem zručných dělníků z celé Evropy, zejména italských kameníků. Je postaven ze žuly a má sedm oblouků, z nichž největší měří 12,5 metru. Z vrcholu viaduktu, který se tyčí 41 metrů nad roklí Kocour a Studeným potokem, je úchvatný výhled do okolní krajiny. Je pozoruhodné, že navzdory svému stáří a přibližně třiceti vlakům, které přes něj denně projíždějí, viadukt Žampach nikdy nevyžadoval opravy, což svědčí o odolnosti jeho konstrukce. Ať už se pod ním návštěvníci procházejí, nebo přes něj cestují „Posázavským Pacifikem“, mohou ocenit, jaký je to inženýrský zázrak.
Související články
Inženýrská dokonalost
Viadukty jsou pozoruhodné nejen svou technickou a historickou hodnotou, ale také svým začleněním do krajiny a městského prostředí. Slouží jako klíčové infrastrukturní prvky a zároveň obohacují architektonické dědictví příslušných lokalit.
Zdroje: dumazahrada.cz, regiony.rozhlas.cz, zena-in.cz
