Po staletí kolují v souvislosti s Velkým pátkem příběhy o pokladech, které se odhalují, o krajině, která se na okamžik promění a odkryje svá dlouho střežená tajemství. Nejde jen o nalezení truhly plné zlata, ale o objevení portálu do minulosti, mostu k tradicím, které mystifikovaly celé generace.
Okamžik pozastavený v čase
Jádrem legend je magický okamžik, který nastává na Velký pátek ve tři hodiny odpoledne. Když evangelia vyprávějí o slavnostní hodině ukřižování Ježíše Krista, říká se, že se svět přírody vyrovnává v aktu zjevení. Hory se rozestupují, skály puknou a bájné zlaté kapradí – symbol prosperity a signál pro hledače pokladů – rozkvétá nadpozemskou září a ukazuje cestu k nevýslovnému bohatství.
Vábení legend
Hrad Český Šternberk je opředen legendou o zlatě
Rozsáhlá česká krajina skrývá nespočet míst opředených legendami o skrytých pokladech, dostupných pouze v tento okamžik. Jedním z takových je templářský poklad, údajně schovaný ve sklepení tvrze Čejkovice. Ruiny dávných hradů jako Zubštejn, Rokštejn nebo Mydlovary se také tajně pyšní poklady ukrytými ve svých zdech, čekajícími na den, kdy se znovu ukáží světu.
Hrad Český Šternberk a skála pod Kozím hrádkem u Tábora mezitím oplývají legendou o zlatě, které se vylévá do řek a krajiny a láká případné hledače pokladů příslibem nevýslovného bohatství.
Mezi novější legendy patří příběh o ruské vojenské pokladnici, pozůstatku bitvy u Slavkova. Je pohřbená a zapomenutá, ale na Velký pátek je místo jejího odpočinku označeno ohněm, majákem pro ty, kdo se odváží odhalit tajemství dějin.
Cesta časem
Pro některé se poklad neskrývá ve zlatě, ale v zážitku z cesty zpět do historie. Hrad Hasištejn, který se tyčí nad Chomutovem, se prý vrací do své někdejší majestátnosti i se svými pány a poddanými, viditelnými pouze těm, kteří jej v tento posvátný den navštíví.
Stejně tak se prý ze zapomnění vynoří zřícenina kostela svatého Mikuláše pod Krudumem, která se znovu rozzáří ve své někdejší kráse.
Mystické hory a dřímající armády
Podle pověsti uvnitř hory odpočívá vojsko, které čeká, až bude českému národu nejhůře
Některé legendy vyprávějí o celých horách, které se otevírají a odhalují místa odpočinku pověstných armád, připravených probudit se v nouzi. Hora Blaník s legendárními rytíři a vrch Oškobrh, kde sídlí bájné vojsko Slavníkovců, nabízejí jiný druh pokladu – naději a příslib ochrany v neklidných časech.
Výzva k hledání
Hledání velikonočních pokladů je plné výzev a vyžaduje víc než jen být ve správný čas na správném místě; vyžaduje čistotu srdce a dobrý záměr. Od Damilova zlatého telete, viditelného jen pro poctivé srdce, až po poklad v Kotkově pevnosti, přístupný jen těm, kdo dokáží vystopovat jeho zaniklé hranice.
Některé poklady prý mohou spatřit jen ti, kdo se narodili v neděli, nebo prvorození synové tří sester o půlnoci pašijových dnů. Příběhů je mnoho a každý má svá kritéria pro hledače, kteří jsou toho hodni.
Připomínka úcty
Uprostřed vzrušení z hledání pokladů zůstává hluboký duchovní význam Velkého pátku prvořadý. Je to den rozjímání, smutku a ticha, který se slaví se slavnostními obřady a rituály, jež se datují již po staletí. Absence zvonů a varhanní hudby, prostá výzdoba kostelů, to vše připomíná posvátnou podstatu tohoto dne.
Vydejte se na cestu nejen za zlatem, ale i za bohatými příběhy a tradicemi, které podobné legendy uchovávají. Ať už se ocitnete ve stínu starobylých hradů, nebo uprostřed tiché majestátnosti skrytých údolí, nezapomeňte, že skutečný poklad spočívá v samotném dobrodružství a ve spojení s minulostí.
Zdroje: novinky.cz, kudyznudy.cz, idnes.cz
Sledujte nás v Google Zprávách