Trest
Některé země v Evropě nepovolují doživotní trest bez možnosti podmíněného propuštění, v jiných ani nelze poslat odsouzeného na doživotí s možností podmíněného propuštění. Ve Spojených státech je doživotní trest zcela běžný nejen za vraždy, ale i za krádeže, přechovávání drog, podvody či zpronevěry a jiné. Zákony se v jednotlivých státech liší, ať již jde o doživotní tresty s možným propuštěním, či bez možného propuštění, trest smrti, nebo rozsudky. V každém případě jsou tresty vysoké.
Doživotí na pár století…
Takže pár příkladů. Americký zločinec A. Castro unesl, věznil, mučil a znásilňoval tři mladé ženy a po dopadení v roce 2013 byl odsouzen na doživotí plus 1 000 let. Neodseděl si je, protože spáchal v cele sebevraždu. J. E. Holmes povraždil střelbou v kině v Coloradu 12 lidí a 70 zranil. V červenci 2015 za to dostal 12 doživotních trestů plus 3 318 let. To však není nejdelší trest v americké historii. „Zlatou medaili“ má Ch. S. Robinson, který znásilnil šest dětí. Za to dostal 30 000 let za mřížemi. Za každé dítě si měl postupně odsedět 5 000 let. „Mírný“ trest je pak pouhých 419 let, které vyfásnul J. Fields za zabití H. Heyerové v roce 2017, když najel dodávkou do davu lidí. No a úplný odvar je bankéř M. Madoff, který ve svých jedenasedmdesáti letech dostal v roce 2009 za finanční zpronevěru doživotí na 150 let. Svůj trest si nestihnul odpykat, zemřel v dubnu 2021.
J. E. Holmes u okresního soudu okresu Arapahoe,v Centennial, Colorado.
Zločin
Ústava Spojených států zakazuje „kruté a neobvyklé tresty“. Můžeme se tedy ptát, zda je odsouzení třeba na sto let „obvyklý“ trest. Takže zjednodušené vysvětlení: severoamerický soudní systém uznává „souběžný a postupný“ trest, ale hlavně odsouzení za každý zločin a za každou oběť. Jen pro příklad. Norský terorista Breivik byl odsouzen za vraždu 77 lidí na 21 let do vězení (2011). Pokud by se stejného činu dopustil v USA, bylo by na jeho čin pohlíženo jinak. Zcela jistě by dostal doživotí, ale bereme těch norských 21 let. V USA by to nebyl jeden trest, ale 77 trestů a k tomu trestní sazba za čin terorismus a pravděpodobně nějaká léta za oběti. Kdyby dostal souběžný trest, měl by si odsedět 21 let, ale plus nějakých 1 600 let za každou oběť a plus terorismus a jakýkoli další prokázaný zlý úmysl. Při postupném trestu by se mu rovnou 21 let vynásobilo počtem obětí, dostal by 1 600 let a zase plus terorismus, případně další činy. Trest se obecně zvyšuje s každým obviněním.
A smysl letitých trestů?
Pokud soudce nebo porota pošle někoho na pár tisíc let za mříže, není to o délce trestu, je jasné, že si je odsouzený neodpyká, ale roky symbolicky vyjadřují zrůdnost a ohavnost činu. Ať je to vražda, podvod či krádež. Každý rok vězení pro pachatele je tak vlastně sdělením veřejnosti, pozůstalým, poškozeným, že na každé oběti záleží, že za každou oběť dostal odsouzený spravedlivý trest. A navíc, v některých státech USA, kde byl zrušen trest smrti, jsou značně dlouhé tresty také vyjádřením „oprátky“. Jakkoli se zdají být tisícileté tresty nesmyslné, vlastně smysl dávají. Jasně sdělují: Tento zločinec se dopustil obzvlášť hanebného činu. (video: mladík dostal doživotí za vraždu 81leté ženy bez možnosti propuštění)
Zdroje: theconversation.com, www.atlasobscura.com, www.bbc.com
