Templářský řád byl založen někdy mezi lety 1118 a 1120 ve Svaté zemi, v oblasti, která dnes zahrnuje Izrael a část Sýrie. Původně měl chránit poutníky na jejich cestě do Jeruzaléma, ale postupem času se z původních devíti zakládajících rytířů stal početný, mocný a velmi bohatý řád. Templáři získali značný vliv nejen díky svým vojenským úspěchům, ale také byli známí jako skvělí bankéři, kteří poskytovali půjčky i samotným panovníkům.
Finanční moc se však stala také jejich záhubou. V roce 1312 byl řád zrušen, údajně kvůli podezření z hereze, ale ve skutečnosti spíše kvůli závisti a dluhům, které jim dlužila evropská šlechta.
Starý kovový štít s červeným křížem
Templáři v českých zemích
Templáři se v Čechách objevili poměrně pozdě, až za vlády krále Václava I., pravděpodobně kolem roku 1232. Během svého relativně krátkého působení u nás, které trvalo přibližně 80 let, si však stihli vybudovat čtyři komendy (označení pro středověké sídlo rytířského či křižovnického řádu) a nashromáždit značný majetek.
Rotunda svatého Vavřince
Na místě rotundy svatého Vavřince spojeného s templáři stojí dnes kostel s. Anny
Jedním z prvních míst, kde se templáři v českých zemích usadili, byla rotunda svatého Vavřince na Starém Městě v Praze. Původně jednoduchý kostelík ve tvaru rotundy, postavený již v 1. polovině 12. století, se v polovině 13. století stal majetkem templářů. Ti jej přestavěli a vytvořili zde svou komendu. Po zrušení řádu se rotunda dostala do rukou johanitů a později dominikánek, které ji využívaly až do poloviny 14. století. I když dnes původní kostel nahradil kostel svaté Anny, odkaz templářů v této části Prahy zůstává nesmazatelný.
Zámek v Čejkovicích
Zámek v Čejkovicích
V polovině 13. století se templáři usadili také v Čejkovicích na Hodonínsku, kde založili templářskou tvrz. První písemná zmínka o jejich přítomnosti pochází z roku 1248. Vedle tvrze zde templáři začali budovat rozsáhlé vinné sklepy, které v té době neměly obdoby. Podle pověstí vedlo ze sklepení 24 km dlouhé podzemní chodby až do městečka Skalica, kterým procházela slavná Jantarová stezka. Ačkoli je pravdivost legendy sporná, templářské sklepy se dodnes zachovaly a patří k nejvýznamnějším památkám na templáře v České republice. Po zániku řádu v roce 1309 objekt převzal Jindřich z Lipé a tvrz byla v 16. století přestavěna na renesanční zámek, který stojí dodnes.
Hrad Templštejn
Templštejn
Hrad Templštejn, nacházející se nad pravým břehem řeky Jihlavy u obce Jamolice, byl dalším významným templářským sídlem. Postavený na konci 13. století sloužil jako pevná a nedobytná templářská komenda. I když se z hradu dochovaly jen zbytky paláce, brána, studna a část opevnění, jeho původní velikost a síla z něj činily jeden z největších hradních areálů na Moravě. Hrad nebyl nikdy dobyt a předpokládá se, že zanikl po požáru v 16. století.
Komenda v Uhříněvsi
Další templářskou komendou v českých zemích byla Uhříněves, dnes součást Prahy. Na konci 13. století, kdy zde templáři působili, byla Uhříněves malou osadou, ale díky své poloze na důležité zemské stezce vedoucí do Prahy se stala strategickým místem pro templářský řád. Templáři zde postavili dvůr s tvrzí, která je poprvé písemně zmíněna až počátkem 15. století. Po zrušení řádu přešel jejich majetek na johanity a později na rod Smiřických, kteří zde vystavěli renesanční zámek.
Tajemství hradu Veveří
Hrad Veveří
Další stopy templářů vedou na hrad Veveří nedaleko Brna. Tento hrad měl být údajně za vlády Václava II. krátce před zánikem řádu v majetku templářů. Podle některých zdrojů se zde templáři scházeli v podzemních chodbách, kde prý došlo k poslední schůzi, kterou předsedal sám velmistr řádu Jakub Molay. Legenda dokonce vypráví o ukrytí stříbrných soch apoštolů v životní velikosti v podzemí hradu.
Přestože neexistují jednoznačné důkazy o tom, že by templáři skutečně hrad Veveří vlastnili, spekulace a mýty kolem místa přetrvávají. Jediným dokumentem, který naznačuje templářské vazby na hrad, je tzv. Veverský rukopis, který však historici neberou příliš vážně.
Zřícenina Klenov
Dalším místem spojeným s templáři je město Vsetín a jeho nedaleká zřícenina hradu Klenov. O samotném hradu neexistují žádné dochované písemné záznamy, proto je často spojován s hradem Freundsberg, který v roce 1308 zastavil templářský mistr Ekko Vokovi I. z Kravař. Toto spojení však zůstává nejisté a často bývá zpochybňováno, jelikož je možné, že Freundsberg mohl stát na místě dnešního vsetínského zámku, nebo dokonce v jiné lokalitě.
Zřícenina hradu Klenov
Nesmazatelná stopa templářů
I když templáři působili v českých zemích jen krátce, jejich vliv a památky zůstávají živé i po více než 700 letech od zrušení řádu. Místa, která byla kdysi svědky jejich moci a bohatství, dnes lákají turisty a badatele z celého světa. Tajemství, která obklopují templáře, zůstávají neodhalená, ale právě to je činí ještě více fascinujícími.
Zdroje: kudyznudy, wikipedia, memento-historia.cz
