Byla známa odnepaměti. Kolem obrovské průrvy v zemi se šířily legendy. Nejznámější hovoří o zlé maceše, která do ní svrhla svého nevlastního syna. Když se zachránil skončila nakonec v temné hlubině sama.

Od začátku...

Dle historických pramenů byl prvním člověkem, který sestoupil na dno propasti, brněnský mnich řádu minoritů Lazarus Schopper. Událost se stala roku 1723. Schopper byl spuštěn z místa dnešního dolního můstku na konopných lanech v doprovodu komorníka a podal zevrubný popis dna.

Po Schopperovi pak následovali další badatelé. Významná byla expedice Karla Rudzinského 1784, který vytvořil první mapové nákresy Macochy. Ačkoliv byly značně nepřesné, jedná se o nesmírně cenný dokument a zároveň první známou mapu krasového podzemního útvaru u nás.

Na přelomu 19. a 20. století se propastí Macochou a okolními jeskyněmi intenzivně zabýval profesor Karel Absolon se svými spolupracovníky. Podnikl několik vícedenních expedic na dno a po zdokumentování všech přilehlých jeskyní začal pracovat na objevování jeskynního systému podzemní řeky Punkvy.

Až na dno...

Na dně propasti jsou dvě jezírka - horní přítokové, do kterého vyvěrá řeka Punkva z Amatérské jeskyně, a dolní odtokové, kterým voda odtéká do vodní plavby Punkevních jeskyní.

Zatímco hloubka jezírka horního je přibližně 13 metrů, hloubka dolního jezírka podle posledních speleopotápěčských průzkumů činí 50 metrů. Připočteme-li k tomu suchou hloubku Macochy –138,5 metru, celková hloubka Macochy je 188,5 metrů. Fascinující jsou půdorysné rozměry propasti – 176 x 76 metrů.

O roku 1914 je dno Macochy zpřístupněno veřejnosti v rámci návštěvního okruhu Punkevních jeskyní. Kromě toho ji lze shlédnout i ze dvou vyhlídkových můstků -138,5 metrů a 90 metrů nade dnem.

K zajímavé situaci dochází v průběhu povodňových stavů. Hladina v jezírkách postupně stoupá tak, že se spojí v jedno, a v extrémních vodních stavech pak Punkva přetéká přes návštěvní plato na dně. Na jaře roku 2006 během tání sněhu došlo k rekordnímu vzdutí vod a hladina jezera na dně Macochy byla 8 metrů nad návštěvním platem.

Co určitě nevíte...

Na dně propasti je specifické chladné mikroklima. Během Absolonových výzkumů zde byl objeven endemický druh chladnomilné rostliny kruhatky Mathiolliho.

Macocha je také vyhledávaným místem sebevrahů. Ještě na konci 19. století existovalo v okolí specifické řemeslo – vytahovači mrtvol.

Propast Macocha patří k nejnavštěvovanější přírodním unikátům v České republice. Zároveň je nejmohutnější suchou krasovou propastí u nás.