Zatímco slouží jako maják naděje a jednoty v neklidném světě, existuje také méně známá česká spojitost s tímto mimořádným zařízením.
Arktická pevnost biodiverzity
Když se blížíte ke globálnímu trezoru semen na Špicberkách, z hory se vynoří nápadná šedá budova ve tvaru klínu. Sněhové vločky tančí v mrazivém vzduchu, když přecházíte malý kovový most vedoucí k jejímu vchodu. Nad ním se ve složitém vzoru z oceli, zrcadel a hranolů odráží podivné zelené světlo a vytváří nadpozemskou atmosféru. Velká písmena na boku budovy nenechávají nikoho na pochybách – toto je vchod do úložiště nesmírného významu.
Dovnitř trezoru je vstup povolen jen několika vyvoleným a jeho pět impozantních kovových dveří se otevírá zřídka, především kvůli doplnění nových vzorků semen. Je vytesán do hory Plateau na Špicberkách a jsou v něm uložena semena prakticky všech národů na Zemi, včetně významného příspěvku z České republiky, například odrůdy hrachu, bobu a brukve.
Maják naděje
Do trezoru se ukládají semena rostlin a plodin
Hlavním cílem Svalbardského globálního trezoru osiva je chránit globální biodiverzitu plodin pro případ lokálních katastrof nebo globálních krizí. Stefan Schmitz, výkonný ředitel organizace Crop Trust, která trezor spoluzajišťuje, výstižně popisuje jeho význam: "Odtud ze Svalbardu vypadá svět jinak. Tento trezor semen představuje naději, jednotu a bezpečí."
Ve světě, který se potýká s klimatickou krizí, ztrátou biologické rozmanitosti, přírodními katastrofami a konflikty, jež ohrožují potravinové systémy, je ochrana drobných semen prvořadá.
Zařízení hraje klíčovou roli při zachování světové potravinové bezpečnosti. Slouží jako záložní úložiště pro síť více než 1 700 menších trezorů známých po celém světě jako genové banky. Země ukládají kopie svých semen do vlastních genových bank a globální trezor semen na Špicberkách slouží jako nejvyšší ochrana těchto neocenitelných genetických zdrojů. Trezor má kapacitu pro uložení 4,5 milionu odrůd plodin.
Globální zdroj v nouzi
Jedním z nejpozoruhodnějších aspektů trezoru je, že semena zůstávají majetkem zemí, které je uložily. V době krize mohou státy svá semena stáhnout, a doplnit tak své zásoby. Například v roce 2015 byla semena z trezoru použita k obnovení činnosti Mezinárodního centra pro zemědělský výzkum v suchých oblastech poté, co musela být jeho banka semen v Aleppu opuštěna během syrské občanské války.
To je příkladem praktické role, kterou globální trezor osiva na Špicberkách hraje při zmírňování následků reálných problémů.
Pohled do nitra trezoru
Trezor uchovává více než milion různých vzorků plodin
Arktický trezor je kvůli ochraně svého neocenitelného obsahu uložen téměř 400 metrů hluboko v horách. Uvnitř jsou police od podlahy až ke stropu, kam se vejdou tisíce schránek se semeny, a je na co se dívat. Výkonná ředitelka společnosti NordGen Lise Lykke Steffensenová přirovnává tento zážitek k pobytu v katedrále. Poznamenává: "Má vysoké stropy, a když stojíte uvnitř hory, není tu téměř žádný zvuk. Slyšíte jen sami sebe." Když se dveře trezoru otevřou, obklopí vás závan teploty -18 stupňů Celsia, což je mezinárodní standard pro uchovávání semen. Před vámi se objeví řady krabic se semeny z celého světa, které jsou důkazem odhodlání lidstva zachovat své zemědělské dědictví.
Symbol jednoty v rozbouřeném světě
Svalbardský globální trezor osiva, založený v roce 2008, se neustále rozrůstá a upevňuje svůj status největší globální bezpečnostní rezervy osiva potravinářských a krmných plodin na světě. Ve světě poznamenaném válkami a extrémními výkyvy počasí je trezor symbolem spolupráce a globální jednoty.
Jak trefně řekl Brian Lainoff, bývalý hlavní koordinátor partnerství fondu Crop Trust: "Semenům je jedno, že v jedné uličce jsou severokorejská a jihokorejská semena. Tam nahoře jsou v chladu a bezpečí, a to je to jediné, na čem opravdu záleží."
Zdroje: ctidoma.cz, denik.cz, theguardian.com
Sledujte nás v Google Zprávách