Dlouho před obdobím třetihor, zhruba před 90 až 65 miliony let, bylo území dnes známé jako Česká republika do značné míry klidné. Česká kotlina a Morava byly ponořeny pod mělkým křídovým mořem, v němž se usazovaly písky tvořící později skalní podloží regionu. Období se vyznačovalo minimálními geologickými poruchami, bylo zde velmi málo zemětřesení a žádná výrazná sopečná činnost.
Probouzení zemské kůry
Geologická nuda skončila s nástupem třetihor, vyvolaným vznikem Alp a Karpat na jihu a jihovýchodě. Tato pohoří vznikla v důsledku srážky tektonických desek s mohutným Českým masivem. Kolize reaktivovala staré zlomy, vytvořila nové a vedla k rozlámání masivu na vystupující a klesající bloky. Trhlinami a zlomy vystupovalo na povrch magma, které dalo vzniknout četným sopkám. Postupem času se naštěstí tektonické tlaky zmenšily, což vedlo k zastavení sopečné činnosti.
Sopečná činnost, započala ve svrchní křídě, její vrchol nastal v třetihorách a zbytková aktivita přetrvávala až do čtvrtohor.
Vulkanismus v Českém masivu
Nejintenzivnější vulkanická činnost v rámci Českého masivu nastala podél Oherského riftu a Labské linie – obou významných zlomových zón. Mezi klíčové oblasti zasažené touto činností patří Doupovské hory, České středohoří a Bruntálská vrchovina.
Železný vrch – nejmladší známá vyhaslá sopka
Železný vrch
Železný vrch, který se nachází nedaleko německých hranic jižně od Jesenické přehrady, je považován za nejmladší známou sopku v České republice. Odhady jejího stáří se pohybují mezi 430 000 a 519 000 lety. Tato sopka, která byla naposledy aktivní na rozhraní třetihor a čtvrtohor, je známá svými dvěmi významnými erupcemi. První erupce vytvořila 15 metrů silnou vrstvu pyroklastických hornin, zatímco následující erupce přidala šikmo vrstvené tufy. Železný vrch, který objevil Johann Wolfgang Goethe, byl kdysi místem, kde se těžil štěrk na silnice, a odhalil tak fascinující sopečné tufy. Od roku 1961 je chráněn jako národní přírodní památka.
Komorní hůrka – vědecky významná sopka
Komorní Hůrka, vystupující ze zbytků vysychajícího slaného jezera v Chebské a Sokolovské pánvi, je jednou z nejpodrobněji prozkoumaných vyhaslých sopek na světě. Její poslední erupce, o níž se předpokládá, že nastala na počátku čtvrtohor, zvyšuje její geologický význam a zajistila si nepřetržitou pozornost, které se jí při výzkumu dostává již více než dvě století.
Milešovka – hromová hora
Milešovka je nejvyšší hora Českého středohoří
Milešovka, tyčící se ve výšce 837 m v Českém středohoří, je nejen nejvyšším vrcholem zdejšího regionu, ale je také proslulá svým sopečným původem a extrémními povětrnostními podmínkami. Místní obyvatelé jí říkají hromová hora, zaznamenává totiž nejvyšší průměrnou rychlost větru v České republice a vyznačuje se značnou bouřkovou aktivitou, děje se tu až 35 bouřek ročně. Vrchol nabízí panoramatický výhled, který zahrnuje Krušné hory, Krkonoše, Ještěd a Šumavu.
Hora Říp – kulturní maják
Hora Říp s výrazným čedičovým složením – pozůstatek třetihorní sopky – se zvedá nedaleko Roudnice nad Labem. Říp, korunovaný románskou rotundou, zaujímá zvláštní místo v české mytologii a historii a slouží jako symbol národní identity a kontinuity.
Vinařická hora – okno do nitra Země
Vinařická hora je jedna z nejmladších sopek
Vinařická hora u obce Vinařice vyvřela ke konci třetihor. Relativně mladá sopka umožňuje díky erozi, která obnažila její jádro, přímé pozorování její vnitřní stavby. Z vrcholu lze pozorovat další sopečné vrcholy v Českém středohoří, což nabízí ucelený pohled na sopečnou geografii regionu.
Velký Roudný – klasický stratovulkán
Velký Roudný je svým zachovalým kuželovitým tvarem příkladem stratovulkánu. Nachází se u vodní nádrže Slezská Harta a vyznačuje se střídáním vrstev lávy a popela. Od nádrže vede návštěvníky naučná stezka na vrchol, kde mohou prozkoumat zbytky kráteru a pokochat se rozsáhlými výhledy.
Uhlířský vrch – sopečný odkaz v Nízkém Jeseníku
Uhlířský vrch, který se nachází v Nízkém Jeseníku jižně od Bruntálu, vyniká barokním poutním kostelem a působivým sopečným řezem, který je patrný díky dřívější lomové činnosti. Lokalita poskytuje jedinečnou příležitost ke studiu sopečných materiálů a obdivování klidné krajiny.
Ačkoli sopečná činnost v České republice již dávno ustala, pozůstatky ohnivé minulosti poskytují fascinující vhled do přírodních dějin a dodávají české krajině další vrstvy zajímavosti. Dávné sopky, které dnes mlčí, jsou i nadále zdrojem vědeckého studia a svědectvím o dynamických geologických procesech na Zemi.
Zdroje: abicko.cz, treking.cz, kudyznudy.cz
Sledujte nás v Google Zprávách