Pioneer 10 v plné výbavě
Pioneer 10 byla jednou z pěti sesterských sond, které se narodily v konstrukčních dílnách NASA. Byla to vůbec první kosmická sonda poháněná výhradně jadernou energií. Konstruktéři ji na cestu vybavili jedenácti vědeckými přístroji, aby mohla zkoumat Jupiter a jeho měsíce. Za úkol ho měla vyfotit, změřit jeho polaritu a magnetické pole. V roli vědkyně měla prostudovat složení nabitých částic, zjistit informace o plazmě, kosmickém, infračerveném a ultrafialovém záření a zvířetníkovém světle.
Vzhůru ke hvězdám
Z floridského mysu Canaveral sondu Pioneer 10 na vesmírnou misi, původně plánovanou na 21 měsíců, poslala rychlostí 52 100 kilometrů za hodinu nosná raketa Atlas-Centaur dne 2. března 1972. V polovině července dorazila do 280 milionů kilometrů dlouhého pásu asteroidů od velikosti zrna písku až po horniny velké jako Aljaška, které se řítí tisícikilometrovými rychlostmi. Kolem Jupitera prolétla 4. prosince. Na Zem poslala badatelům snímky a cenné informace, změřila magnetosféru, radiační pásy a magnetické pole. Díky ní víme, že je Jupiter z velké části kapalná planeta, známe jeho hmotnost i složení atmosféry. V roce 1983 jako první člověkem vyrobené vesmírné těleso proletěla kolem trpasličího Pluta, a dál se vydala zkoumat vnější oblasti naší Sluneční soustavy, aby později zamotala vědcům hlavu.
Anomálie Pioneeru
Pioneer 10 byla vybavena špičkovým navigačním systémem. Dle známých fyzikálních zákonů proto bylo možné předvídat směr i rychlost její pouti vesmírem. Jakákoli odchylka v pohybu by z vědeckého hlediska znamenala nový vesmírný jev, gravitační odchylku, kterou by nebylo možné vysvětlit známými zákony gravitace a hmotnostmi Sluneční soustavy. A to se stalo. Když vědec S. Turyšev z Laboratoře tryskového pohonu NASA čistil děrné štítky s údaji ze sondy, všimnul si, že opouští Sluneční soustavu mnohem pomaleji, než se předpokládalo. Bylo to v době, kdy fyzikové zjistili, že se vesmír rozpíná v důsledku temné energie. Domnívali se, že příčinou „anomálie Pioneeru“ je právě temná energie. Tato anomálie se stala předmětem zkoumání a změnila pohled na kosmickou vědu.
Malá ale významná
Turyšev všechna pozorování „anomálie Pioneeru“ publikoval v roce 1998. Od té doby se stala podkladem pro více než 1 500 studií teoretické fyziky. V roce 2012 Turyšev a jeho tým odchylku vyřešili. Zjistili, že ji způsobila „tepelná zpětná síla, kterou způsobilo asymetrické vyzařování tepla z jaderného reaktoru“. Toto zjištění se bere na vědomí při konstrukci všech vesmírných lodí NASA. Podle Turyševa žádná sonda hlubokého vesmíru neměla tak dokonalou navigaci a nebyla navržena lépe. Je přesvědčený, že předběhla svou dobu. „Odkaz sondy Pioneer 10 stále žije. Ovlivňuje vesmírnou vědu i dnes a její anomálie otevřela dveře výzkumům v oblasti astrobiologie a teoretické fyziky. Zanechala tak po sobě nesmazatelnou stopu,“ řekl Turyšev. Poslední pozdrav Zemi poslala sonda Pioneer 22. ledna 2003 a poté se nejspíš navždy odmlčela.
Zdroje: www.nasa.gov, airandspace.si.edu
