Konec první světové války znamenal pro Prahu novou éru růstu a prosperity. Rozkvétající město s rozvíjejícím se průmyslem a službami se stalo majákem příležitostí, který přilákal z celé země dělníky a řemeslníky hledajících práci a lepší život. Mnozí nově příchozí však čelili skličující výzvě – přemrštěným nákladům na život ve městě.
Domy byly postaveny z toho, co bylo zrovna po ruce
V reakci na to vznikaly nouzové kolonie, často označované jako chudinské, které poskytovaly přístřeší těm, kteří si nemohli dovolit vysoké městské nájemné. Jednou takovou byla i kolonie Slatiny, která se rozkládala mezi Zahradním Městem, Vršovicemi a Bohdalcem.
Centrum vynalézavosti
První provizorní domky se ve Slatinách objevily kolem roku 1924. V době velké hospodářské krize se počet domů rapidně zvýšil a v celé kolonii vyrostlo více než čtyři sta staveb. Mnohé z nich byly postaveny nelegálně a z různých materiálů – z použitých prken, cihel, železničních pražců, dehtové lepenky a podobně. Ti, co měli „štěstí“, vybudovali si domy z nepoužívaných železničních vagonů.
Rušná kolonie
Domy byly často bez vody a elektřiny
V době svého největšího rozkvětu byly Slatiny rušnou obcí s vlastní školou, hospodami, pekárnou, a dokonce i kinem. Podle odhadů tu bydlelo více než 2 000 lidí, kteří zde tvořili živou a rozmanitou čtvrť. Život ve Slatinách však měl i svá úskalí, protože zde po léta nebyl přístup k vodě, elektřině ani řádné kanalizaci.
Boje a vývoj
Většina domů je v dezolátním stavu
Cesta k modernímu vybavení ve Slatinách byla dlouhá. Teprve v roce 1934 obec instalovala hydranty pro přístup k vodě a nabídla připojení k elektřině, ačkoli mnozí obyvatelé měli stále potíže si tento luxus dovolit. I dnes kolonie postrádá řádnou kanalizaci a přívod plynu.
V 60. letech 20. století, kdy se pražská sídliště rozrůstala, začaly Slatiny zanikat. V 70. letech 20. století bylo stálým obyvatelům nabídnuto náhradní bydlení v nových sídlištích. Někteří příležitost přijali, jiní se rozhodli zůstat. V důsledku toho si Slatiny zachovaly svůj jedinečný charakter a existují v nepřetržitém provozu od svého vzniku.
Přestože Slatiny zůstávají historickým skvostem, celkový stav lokality trpí zanedbaností. Od roku 2016 spolek Za Slatiny, z. s. neúnavně pracuje na zlepšení situace a ochraně zdejšího jedinečného kousku pražské historie.
Pohled do lidové kultury
Zajímavostí je, že Slatiny mají své místo v historii české kinematografie, posloužily totiž jako kulisa pro film Obecná škola. Právě zde najdete školu, v níž učitel Igor Hnízdo kárá své žáky rákoskou. Také zde najdete most, z něhož chlapci skákali na jedoucí vlaky, aby doručili dopisy svému učiteli.
Slatiny, největší z pražských nouzových kolonií, jsou památníkem bouřlivé historie města a nezlomného ducha jeho obyvatel. Láká ty, kteří touží prozkoumat méně prošlapané cesty Prahy, a nabízí pohled do života lidí, kteří v chudinské kolonii bydleli.
Zdroje: bahnoprahy.cz, czwiki.cz, prahaneznama.cz
