Tisíce let starý totem
Tento jedinečný nález dostal své jméno Šigirská modla podle Šigirského rašeliniště, kde byl objeven. Ležel na dně zaniklého jezera v hloubce čtyři metry, kde ho rašelina chránila. Ze dna byl vyzvednut po částech, které byly odvezeny do Jekatěrinburgu. Teprve v roce 1914 se ji pokusil sestavit ruský archeolog V. Tolmačev. Tehdy byla přes 5 metrů vysoká. Později se některé části ztratily a zbyly jen nákresy. Dnes tato socha z modřínu měří téměř tři metry a je sestavena ze zbylých deseti částí. Má tvar lidského těla, na horní části jsou vyřezané rysy obličeje – oči, nos a pusa ve tvaru kapky, výraz tváře je poněkud děsivý. „Ať křičí nebo zpívá, promítá se do obličeje zlověstná moc,“ říká německý archeolog T. Teberger, který vedl jeden z výzkumů tohoto nálezu. Ploché tělo sochy zdobí klikaté a vodorovné čáry a symboly, sedm dalších obličejů a lidské ruce. Celá socha připomíná totem.
Nedávná zkoumání
Archeologové dlouhá léta vedli spor o stáří této kuriózní modly. Odhadovali, že je stará 9 500-11 500 let. Objevily se i domněnky, že se jedná o podvrh. Nový výzkum, jehož výsledky byly zveřejněny v loňském roce, ukázal, že je modla mnohem starší – až přes 12 100 let, pochází tedy z období po skončení doby ledové. Vytesali ji tedy pravěcí lovci-sběrači. Dle letokruhů badatelé určili, že byl modřín 159 let starý, když ho začali pravěcí tesaři tvarovat. „Modla byla vytesána v období velkých klimatických změn. Stromy rostly velmi pomalu, protože bylo ještě poměrně chladno,“ vysvětlil Terberger a dodal: „Jak se měnila krajina, změnilo se umění pravěkých lidí. Už nemalovali na zdi jeskyní…“. Podle hloubky a šířky vrypů na kmeni výzkumníci soudí, že byly vytesány nejméně třemi druhy ostrých dlát – nejspíš z opracovaných kamenů a čelisti bobra.
Záhadné symboly
Význam vyřezaných symbolů i samotný účel totemu je pro badatele stále hádankou. Mají několik teorií. Kurátorka S. Savčenková, která má tuto vzácnou památku na starosti, se domnívá, že složité symboly obsahují zašifrovaná sdělení, která vypráví o stvoření světa. Jiní, že geometrické motivy byly společný znakový jazyk, kterým se lidé dorozumívali. Totem mohl být i výrazný prvek v krajině, který označoval hranice území. Mohl sloužit jako mapa a navigace. Dánský archeolog P. V. Peterson říká, že modla varovala před vstupem na území. Profesor M. Žilin, který vede dlouhá léta výzkum uralských rašelinišť, kde byla nalezena celá řada prehistorických předmětů, je přesvědčený, že symboly zobrazují mytologické postavy, duchy lesů či předků. Jako totem mohl mít i rituální význam. Kdo ví, možná výraz tváře není děsivý, je to jen tvář neznámé bytosti, která na svém těle skrývá v tajných šifrách zakódovaná poselství z jiné planety…
Socha je vystavena ve Sverdlovském oblastním muzeu lidových tradic v Jekatěrinburgu v Rusku.
Zdroje: www.nytimes.com, www.smithsonianmag.com, www.livescience.com
