Ruská chřipka

V květnu roku 1889 v Turkestánu vypuklo náhle neznámé respirační onemocnění, které se rychle začalo šířit po celé Ruské říši. Bylo vysoce nakažlivé a postihlo všechny vrstvy obyvatelstva, onemocněl i car Alexandr III. Epidemie vyvrcholila v prosinci v Petrohradě, kde si vyžádala 180 000 obětí. Od prosince se šířila do Baltských přístavů a během několika týdnů zachvátila celou Evropu. V první vlně postihla státy Středozemního moře, dál se šířila do Spojených států, Afriky, Asie a po celém světě. Míra nakažlivosti byla v průměru kolem šedesát procent. Odhaduje se, že se objevila až ve čtyřech vlnách, které se záhadně lišily svou závažností, nejvyšší úmrtnost byla ve druhé a třetí vlně. Na celém světě si epidemie vyžádala přes milion obětí na životech. Ustala v roce 1894.

Tehdejší „restrikce“

Vysoký počet nakažených si vynutil uzavření škol i kasáren, továren a pracovišť a zastavila se hospodářská činnost, obchod a služby se hroutily. Úřady doporučily dodržovat hygienu, větrat a dezinfikovat veřejná místa a nemocnice, zdržovat se doma a zakázaly veřejná shromažďování. V té době přirozeně nebyly léky. Horečka se neúčinně snižovala strychninem nebo chininem, léčilo různými přírodními nebo nesmyslnými až škodlivými a drastickými prostředky, včetně šoků elektrickým proudem.

Příznaky, které známe…

Ruská chřipka měla příznaky jako běžná chřipka, to znamená kašel, rýma, teplota, které po pár dnech odezněly, ale objevily se další formy od vysokých horeček až po komplikované stavy spojené se zápalem plic, žaludečními a střevními problémy, objevovala se i neurologická postižení, záchvaty různých bolestí. Lidé také trpěli kožní vyrážkou, ztráceli i chuť a čich. Někdy příznaky neustupovaly po dlouhé týdny. Pacienti, kteří se uzdravili, ještě dlouho pociťovali zvýšenou únavu. Ruskou chřipkou onemocněli hlavně muži, děti zvláště v některých oblastech byly ušetřeny, nebo bylo případů méně. Závažný průběh měla nemoc především u starších a nemocných, přesto i mladší trpěli smrtelnými formami a byly zaznamenány případy, kdy na zápal plic způsobený chřipkou zemřeli i mladí a jinak zdraví.

Pandemie koronaviru před covid-19?

Jak uvedl deník The New York Times, někteří vědci se vzhledem ke značné podobnosti příznaků s nemocí „covid-19“ domnívají, že ruskou chřipku mohl způsobit koronavirus podobný SARS-CoV-2. Proto se teď ruskou chřipkou zabývají. Jakékoli zprávy z té doby však neposkytují dostatečné informace. Několik anglických i amerických odborníků proto zkoumá zachovalé zbytky plicních tkání v naději, že najdou genetický materiál viru ruské chřipky, který by mohl napovědět, jak tehdejší epidemie skončila a tím vodítko, jak a kdy skončí pandemie současná. Někteří odborníci naopak tvrdí, že pro tuto hypotézu nejsou přesvědčivé údaje, protože se o tehdejší epidemii ví jen málo. Nicméně, nemalá část vědců věří, že prostě „naše“ pandemie skončí stejně jako ruská (doufejme, že dřív) a všechny jiné „světové chřipky“ jako španělská, asijská či hongkongská. Pokud ruskou chřipku způsobil jeden ze čtyř známých koronavirů, pak je tu nejspíš léta s námi a s největší pravděpodobností je tak slabý, že způsobuje jen běžné nachlazení, domnívá se další část vědců. Ale troufám si tvrdit, že spousta obyčejných lidí nejen doufá, ale věří že se „covid“ bude v brzké době zmiňovat „jen v souvislosti s použitím kapesníku“.

Zdroje: www.livescience.com, www.livemint.com, www.ndtv.com, www.sciencedirect.com