Hry nebyly pouze zdrojem zábavy, ale také prostředkem pro rozvoj dovedností, učení se strategii, a dokonce měly i náboženský nebo rituální význam. Deskové a další společenské hry představovaly aktivitu, která propojovala jednotlivce a rodiny, ale také posilovala vazby v komunitě. Hraní her bylo často doprovázeno příběhy, zvyky a tradicemi, které předávaly dovednosti a hodnoty z generace na generaci.
Vzpomínky na dětské hry
Dnešní generace má možnost vybírat si z nespočtu her z celého světa, ale v době minulého režimu byl výběr omezený. I přesto však naše dětství bylo plné her, které nám dodnes vykouzlí úsměv na tváři. Mezi nezapomenutelné kousky patřily deskové či karetní hry nebo legendární céčka. Přinášíme vám výběr těch nejlepších kousků, které si pamatujeme dodnes.
Dostihy a sázky
Dostihy a sázky a Člověče nezlob se patří dodnes k oblíbeným hrám
Jednou z nejznámějších deskových her byly Dostihy a sázky. Hra, která někdy trvala i několik dní, přinášela hodiny zábavy a napětí. Součástí hry byly falešné peníze, karty s úkoly i temné políčko Distanc, které bylo pro mnohé hráče osudové. Vyhrál vždy ten nejzdatnější obchodník nebo hráč, který měl zrovna štěstí.
Člověče, nezlob se
Zřejmě nejrozšířenější stolní hrou na světě je i dnes známé Člověče, nezlob se. Pokud jste si mysleli, že jde o českou hru, jste na omylu. Ve skutečnosti ji během dlouhých zimních večerů vymyslel Němec Josef Friedrich Schmidt, a to na přelomu let 1907 a 1908. Inspirací mu byla indická hra Pachisi známá už v 7. století a anglická hra Ludo, která byla patentovaná v roce 1896.
Sériové výroby se Člověče, nezlob se dočkalo v roce 1914 a od té doby se pravidla hry nijak nezměnila. Je natolik oblíbená, že už v předrevoluční době vznikla cestovní verze ideální třeba do vlaku. Existuje ale také varianta pro nevidomé.
Mikádo
Také hra Mikádo má původ v cizině. A přestože název hry pochází z japonštiny (slovo označovalo japonského císaře), v zemi vycházejícího slunce hra své kořeny nemá. Domovinou Mikáda je Evropa, konkrétně pak Maďarsko. Světlo světa spatřila hra v roce 1936. Hra trénuje trpělivost a jemnou motoriku. Tyčinky jsou obvykle ze dřeva, ale pamětníci je znají spíše z umělé hmoty. V Československu je vyráběla společnost Chemoplast.
Kloboučku, hop
Klasickou dětskou hru Kloboučku, hop mělo v 70. a 80. letech minulého století doma snad každé dítě. Na počátku nového tisíciletí sice hru na nějaký čas vytlačila moderní technologie, ale znovu ji nadšení výrobci hraček oživili a zdá se, že i v dnešním světě dokáže konkurovat chytrým telefonům.
Čára
Mezi společenské retro hry lze rozhodně zařadit také zábavu známou jako čára. Šlo o hazardní hru s céčky, plastovými výlisky ve tvaru písmene C, které se v 80. letech staly doslova fenoménem. Kdo svá céčka hodil blíže nakreslené čáře, bral céčka všech ostatních hráčů.
Výhodou céček bylo, že kromě čáry byly i módním doplňkem a také předmětem sběratelského zájmu. V době normalizace bez nadsázky platilo, že kdo neměl céčka, jako by nebyl.
Klíč k dobré zábavě
Vzpomínky na socialistické hry nám přinášejí nejen radost, ale také pocit nostalgie po časech, kdy jsme si uměli vážit každého drobného zázraku, který nám hračky přinášely. Nejlepší zábava je totiž ta, která spojuje rodiny, přátele a přináší radost do našich srdcí.
Pojďte si s námi vyzkoušet kvíz, jak dobře si pamatujete společenské hry z doby mončičáků a céček!
Retro kvíz: Klouboučku, hop! nebo Blechy. Pamatujete si společenské hry?
Díky za to, že sis vyzkoušel náš kvíz. Doufáme, že ses něco nového dozvěděl a bavilo tě to. Nezapomeň se podělit o svůj výsledek s přáteli!
Zdroj: frekvence1.cz, denik.cz, lidovky.cz, zpravy.aktualne.cz
