Socialistická práce před rokem 1989 byla značně odlišná od toho, co známe dnes. Každý občan měl povinnost pracovat, ať už ve státním podniku, družstvu nebo na poli. Nicméně, samotná povaha činnosti často neodpovídala pojmu smysluplné práce, jak ji chápeme dnes.

Každý má práci

Zdroj: Youtube

Představa, že každý má zaměstnání, byla v socialistickém režimu klíčová. Tato představa však nezaručovala, že každý občan vykonává práci odpovídající jeho dovednostem nebo zájmům.

Stát se v důsledku téměř stoprocentní zaměstnanosti potýkal s přezaměstnaností. Lidé byli zaměstnáni v pozicích, které neposkytovaly žádnou skutečnou hodnotu. Přísloví té doby tak jasně definovalo situaci: "Lidé předstírají, že pracují, a stát předstírá, že je za to platí."

Důsledky přezaměstnanosti

Systém vedl k vážným ekonomickým problémům. Produktivita práce klesala na minimum, což mělo za následek ztrátu konkurenceschopnosti. Zákon o povinné práci byl často zneužíván k potlačování politických odpůrců, což vedlo k nespravedlivým trestům a stíháním za tzv. příživnictví, za které hrozilo i vězení.

Centrální plánování ekonomiky

Centrální plánování se projevovalo pětiletými plány. S pomocí plánů stát předpokládal veškeré potřeby a plánoval výrobu do nejmenších detailů, a to včetně množství a druhu zboží, jeho prodejních cen, mezd a pracovní síly.

Avšak v praxi se často stávalo, že plány nebyly realizovatelné. To mnohdy vedlo ke groteskním situacím, kdy se jednotlivé závody mezi sebou přely o prvenství, načež pulty obchodů mnohdy zely prázdnotou.

Normování práce

Normy, které měly regulovat pracovní proces, se často měnily a ztěžovaly život pracovníkům. Za neplnění norem byly uvalovány tvrdé postihy, což zvyšovalo tlak na zaměstnance. Normování práce vedlo k nedůvěře a neefektivitě v pracovním procesu.

Všechno patří všem, tedy nikomu

Kolektivizace, zejména na venkově, měla za cíl spojit malá hospodářství do velkých družstev. Našli se i takoví, kteří odmítli svůj majetek odevzdat družstvu. Stát poté větší část zvířat stejně zabavil. Hospodář musel navíc odevzdávat větší část výroby zemědělskému družstvu. Podmínky se časem stále zhoršovaly a lidé se často strachovali o vlastní obživu a majetek.

Systém práce před rokem 1989 byl poznamenán nedostatkem efektivity, svobody pro jednotlivce a nespravedlností. Přesto lidé pracovat museli a vždy se nějakým způsobem uživili. Co vám ale říkají zkratky BSP, JZD nebo názvy, jako jsou píchačky nebo akce Z? Náš pracovní kvíz vás přenese opět do doby minulé, kde již dnes se měli lépe než zítra.

Retro kvíz pro hrdiny socialistiské práce: K čemu sloužily píchačky a co to byla akce Z?

Díky za to, že sis vyzkoušel náš kvíz. Doufáme, že ses něco nového dozvěděl a bavilo tě to. Nezapomeň se podělit o svůj výsledek s přáteli!

Zdroje: ct24.ceskatelevize.cz,denik.cz, idnes.cz