Vlak začíná na architektonické perle, kterou je pražské hlavní nádraží. Nádraží bylo otevřeno v roce 1871 a jeho současná podoba pochází z počátku 20. století, kdy architekt Josef Fanta navrhl secesní nádražní budovu (1902 až 1909).
Trasa s bohatou historií
Jakmile nastoupíte, motorový vlak zamíří do Vinohradského tunelu, který je s délkou 1 145 metrů velkým inženýrským dílem, a překoná Vltavu po dvoukolejném ocelovém mostě z roku 1901.
Poté vlak dorazí na nádraží Praha-Smíchov, které bylo původně společným nádražím tří velkých železničních společností, včetně Dráhy císaře Františka Josefa a Buštěhradské dráhy. Právě po kolejích posledně jmenované se motorový vlak vydává na další úsek své cesty.
Pražský Semmering
Trasa ze Smíchova do Hostivice nese název Pražský Semmering, odvozený od slavné rakouské Semmeringské dráhy, první horské železnice v Evropě. Tato pražská trasa je neméně působivá a nabízí cestujícím panoramatické výhledy, když vlak stoupá nad Zlíchov a klikatí se Prokopským údolím. Tamní úsek cesty je obzvláště působivý díky dvěma mohutným viaduktům, z nichž každý je dlouhý přes 170 metrů a stojí ve výšce 23 a 25 metrů, které vlak převádějí přes vápencové skály v údolí.
Když vlak pokračuje kolem Žvahova a Dívčího hradu, nabízí pohled na kontrastní krajinu Prahy – od drsné přírody Prokopského údolí až po obytné čtvrti Jinonice, Cibulka a Stodůlky. Cesta končí ve stanici Praha-Zličín.
Historie motoráčku
Pražský motoráček se vyráběl v letech 1949-1960
Motoráček je sám o sobě kusem historie. Vlaky řady M 262.0, které se později označovaly za řadu 830, vyráběly v letech 1949 až 1960 ČKD Sokolovo Praha a podnik Tatra ve Studénce.
Čtyřnápravové vlaky patřily po desetiletí ke stálicím českých železnic a v pravidelném provozu se udržely až do počátku 21. století. Dnes řadu těchto historických vlaků uchovávají železniční muzejní spolky a poskytují nostalgické jízdy, které cestující spojují s minulou érou cestování po železnici.
Zdroje: railtarget.cz, pid.cz, kudyznudy.cz
