S přibývajícími lety začal ikonický pivovar upadat do zapomnění a téměř se zhroutil, než se skupina nadšených jedinců vydala na cestu, aby jej znovu přivedla k životu.
Cesta časem
Počátky pivovaru sahají až do konce 16. století, první doložená zmínka pochází z roku 1609. Pyšní se architektonickými zázraky ze 17. století, které ukazují půvab raného baroka. V roce 1882 se vedení pivovaru ujal vizionářský podnikatel Anton Dreher, který celý provoz zmodernizoval. Pod jeho vedením pivovar prosperoval až do svého uzavření v roce 1977. V době socialismu byl znárodněn a začleněn do společnosti Pivovary a sladovny Praha.
Filmová éra "Postřižin"
Komín, na němž se odehrála jedna z hlavních scén Postřižin
Znovuobnovení popularity pivovaru přišlo v květnu 1980, kdy posloužil jako kulisa pro filmové dílo Jiřího Menzela "Postřižiny". Ve filmu natočeném podle románu Bohumila Hrabala se objevily nezapomenutelné scény, včetně jedné na komíně pivovaru. Herečka Magda Vašáryová, která ztvárnila pivovarníkovu ženu Maryšku, a Jaromír Hanzlík, který hrál jejího švagra Pepina, na věžovitou stavbu vylezli. Ve skutečnosti se odvážného kousku ujali zkušení kaskadéři. Dnes se částečně zrekonstruovaný komín tyčí do výšky 21 metrů a je důkazem trvalého odkazu filmu.
Z pokraje zkázy k novým začátkům
Zatímco "Postřižiny" možná přinesly pivovaru pomíjivou slávu, devadesátá léta 20. století téměř znamenala jeho zánik. Bezohlední jedinci jej téměř srovnali se zemí, zanechali jej zarostlý stromy a vystavený vandalismu. Pivovar byl na pokraji zániku.
Příběh pivovaru nabral pozoruhodný směr, když na něj v 90. letech 20. století narazil architekt Marek Tichý, který rád obnovoval památky. Spolu s přáteli Petrem Řehořkou a Františkem Jourou se rozhodli historický skvost zachránit. S cílem zachovat jedinečnou atmosféru pivovaru a zároveň modernizovat jeho provoz koupili ruinu za tři sta šedesát tisíc korun.
V roce 2002 se z garážových vrat začalo čepovat první pivo. O rok později už byla hospoda v provozu a do čtyř let přivítala hosty. Při této cestě za obnovou nešlo jen o přestavbu, ale o převedení historické filmové hodnoty do současnosti.
Renesance pivovarnictví
Dalešický pivovar se stal jedním z průkopníků minipivovarnictví v České republice a inovativními postupy a jedinečnou nabídkou piva zpochybnil dominanci velkých pivovarů. Obnova, která stála šedesát milionů dolarů, se ukázala jako obrovský úspěch. Dalešický pivovar se proměnil v dobře fungující podnik, který distribuuje pivo po celé zemi a zakládá síť svých restaurací.
Dnes Dalešický pivovar ročně vyrobí úctyhodných patnáct tisíc hektolitrů piva, zaměstnává sto obětavých lidí a dosahuje stodvacetimilionového obratu. Už dávno přerostl svůj status "minipivovaru" a stal se významným hráčem na české pivovarnické scéně.
Poutní místo
Půvab "Postřižin" stále přitahuje do Dalešického pivovaru návštěvníky, kteří sem každoročně putují v řádu desítek tisíc. Stavba stojí jako živé svědectví slavné minulosti pivovaru a jeho triumfálního znovuzrození.
Marek Tichý a jeho přátelé nejen zachránili kus české pivovarnické historie, ale také jí vdechli nový život. Dalešický pivovar už není jen zapomenutou relikvií, ale vzkvétajícím podnikem.
Zdroje: forbes.cz, pivovar-dalesice.cz, cs.wikipedia.org
