Kolosální závrt, jenž se nachází blízko hranic s Ománem, dosahuje hloubky 112 metrů. Děsivě vyhlížející kruhový vchod do této propasti má průměr 30 metrů.
Mýty, nebo pravda?
O tomto místě koluje bezpočet temných legend a příběhů. Lidé se tomuto místu vyhýbají velkým obloukem, neboť věří, že je bránou do podsvětí, kde v temnotách úpí bájní džinové. Vypráví se také, že se z propasti line odporný pach a že pouhá zmínka o ní přináší neštěstí. Dokonce se povídá, že se někteří místní ztratili, protože se ke Studni příliš přiblížili, a že otvor má schopnost lidi vtáhnout dovnitř. Ti, jenž mají opravdu bujnou fantazii, pak tvrdí, že díra je supervulkánem schopným zničit celou Zemi!
K pořádnému průzkumu došlo až letos
Do propadliny se již dříve vydali někteří amatérští jeskynní průzkumníci, nikdy se však nedostali až na samotné dno, nanejvýš do 50–60 m. Až letos poprvé, konkrétně 15. září 2021, se tým osmi ománských jeskyňářů Oman Cave Exploration Team (OCET) spustil pomocí kladkového systému až do těch nejnižších míst. „Vedla nás k tomu vědecká zvídavost i jeskyňářská vášeň. Cítili jsme při tom, že odhalujeme kus jemenské historie,“ cituje web Live Science Muhammada al-Kindího, profesora geologie na Německé technické univerzitě v Ománu, který byl součástí výzkumného týmu.
A co tedy na onom dně našli? Uvěznění džinové to nebyli, ani žádné stopy po nadpřirozených úkazech nebo vchod do podsvětí! Podle geologa Mohammeda al-Kindiho jsou v Pekelné studni hadi, uhynulá zvířata, krápník, který roste ode dna nahoru, a také jeskynní perly šedavé a limetkově zelené barvy. Návštěva tohoto tajemného místa musela být dechberoucím a nezapomenutelným zážitkem.
Ze vzorků se teď zjistí stáří závrtu
Průzkumníci na dně pořídili spoustu snímků a videonahrávek a odebrali vzorky hornin, půdy i vody. Chtějí z nich totiž určit dějiny propasti a její stáří. Traduje se, že Pekelná studna se zrodila už před miliony let.
Navzdory všem možným legendám ale vše ukazuje na to, že se jedná o běžnou, naprosto obyčejnou, propadlinou, která vznikla, když povrchové sedimenty pomalu stékaly do dutiny pod zemí. Dutina se časem prohlubovala i rozšiřovala, až byla tak velká, že se vrchní vrstva bez podpěry zřítila.
Moravský kras nabízí něco podobného
Tyto závrty však nejsou jen exotikou spojenou se vzdálenými oblasti. Abyste viděli něco podobného, stačí se vydat například do Moravského krasu. Závrty vznikají také v centrech měst v mnoha oblastech světa, kde však jejich příčinou nejsou přírodní jevy, ale činnost lidí. Na rušných ulicích pohlcují nic netušící chodce i auta s lidmi. Podle geologů budou v příštích letech přibývat. Lidé jim jdou naproti neuváženým čerpáním podzemní vody, kolektory a kanalizacemi, tunely a zpevňováním či zatěžováním povrchů masou budov a jiných staveb.
Zdroje: nedd.tiscali.cz, www.stoplusjednicka.cz, vedazive.cz
