Prastará Panlong
Prastará cesta Panlong bývala už ve starověku částí Hedvábné stezky. Spojovala oblast Ta a Wacha. Jako nová asfaltová silnice byla otevřena v červenci 2019, aby místním farmářům usnadnila cestu pohořím Kchun-lun-šan. Jako had se vine Pamírskou náhorní plošinou poblíž města Kašgar v čínské provincii Xinjiang (Sin-ťiang), lépe řečeno v Ujgurské autonomní oblasti. Nádherná krajina, velkolepé výhledy. Není divu, že i díky tomu je považována za nejpůsobivější silnici na světě, tedy na pohled z výšky. Je totiž zároveň noční můrou a rozhodně není pro slabé povahy a nezkušené řidiče.
Pamírský horský had
Silnice Panlong původně měřila 36 kilometrů, dnes je dlouhá kilometrů 75. Táhne se klikatým hřebenem, je na ni proto přes 600 esovitých a ostrých zatáček. Většina z nich má úhel 180 stupňů, některé dokonce 270!. Silnice je strmá a zakřivená. Přestože nepatří z technického hlediska mezi nejnebezpečnější silnice světa, bezpečně ji lze projet jen za zvýšené opatrnosti a to i když je suchá. Podmínky se zhoršují za mokra a sněhové pokrývky. Táhne se však ve výšce 4 000-4 100 metrů nad mořem, proto se tu hůř dýchá. Tak můžou hrozit i příznaky vysokohorské nemoci. I ti, kteří běžně nemají problémy s jízdou v autě, tady díky zatáčkám a sklonu můžou trpět kinetózou (nemocí z pohybu), tedy nevolností, pocitem na zvracení dokonce i závratí. Jízda po Panlongu trvá 2-4 hodiny. Místní turistická centra zájemcům na cestu pronajímají svá auta. Návštěvníky řidiče, kteří jedou svým vozem, se doporučuje, aby si před jízdou nechali zkontrolovat brzdy a rozhodně jeli opatrně. „Kochat“ se tak okolní krajinou by měli jen spolucestující…
Poznámka: jezdit jako širón je rčení, které znají nejspíš jen ty starší generace. Znamená jezdit rychle, odvážně a tak trochu i riskantně. Vzniklo z jedinečného závodního stylu monackého pilota F1 Louise Chirona (1899-1979), jednoho z nejslavnějších meziválečných automobilových závodníků. Dominoval i na brněnském Masarykově okruhu, který byl toho času nejdelším a nejtěžším závodním okruhem v Evropě. Zde třikrát za sebou zvítězil ve Velké ceně Československa (1931, 1932, 1933).
