Ačkoli se v Česku nenachází žádný monumentální egyptský obelisk, jeho menší verze stále fascinují a zdobí naši krajinu, navíc každý s vlastním jedinečným příběhem a symbolickým významem.

Tajemná dvojčata pražských obelisků

Ve stínu Pražského hradu, v klidné zahradě Na Valech, stojí dva zdánlivě identické obelisky. Kamenné sloupy, dnes již zvětralé časem a sotva čitelnými latinskými nápisy, nechal po roce 1637 vztyčit císař Ferdinand III. Připomínají neslavnou pražskou defenestraci z roku 1618 a označují místa, kde byli z okna Starého královského paláce vyhozeni místodržící Jaroslav Bořita z Martinic a Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka. Zajímavostí je, že místo bylo kdysi pouhou skládkou odpadků, což je v ostrém kontrastu s krajinnou krásou, kterou představuje dnes. Méně známou skutečností je absence pomníku třetí oběti, písaře Fabricia, který byl místo toho povýšen titulem "von Hohenfall", což v překladu znamená "pán z Vysokého Pádu".

Monumentální sága o mrákotínském obelisku

Nedaleko těchto dvojčat stojí na Pražském hradě Mrákotínský monolit, novodobý obelisk s pohnutou historií. Původní kámen, mohutný monolit o váze 120 tun, který vymyslel prezident Tomáš Garrigue Masaryk na počest československých vojáků padlých v první světové válce, byl vytěžen v roce 1923, ale cestou na místo určení se tragicky rozlomil. Proto byl objednán druhý monolit, který po několika logistických problémech našel v roce 1928 své místo na třetím hradním nádvoří. Zajímavostí je, že obelisk stál po desetiletí neúplný, chyběla mu ozdobná špička, a to až do roku 1996, kdy prezident Václav Havel inicioval osazení zlaté špice. Tento monolit nejen připomíná padlé, ale také symbolizuje odolnost a obnovu národa.

Brněnský maják míru

V srdci Brna leží Obelisk míru, vztyčený v roce 1818 v Denisových sadech, parku, který nabízí nádherný výhled na město a klidné útočiště před městským ruchem. Je oslavou vítězství nad Napoleonem a sehrál klíčovou roli v postnapoleonském urbanismu města. Označuje konec ulice Elizabeth Strasse (nyní Husova ulice) a dokonale zapadá do estetického a historického příběhu města. Okolní park s terasovitými zahradami táhnoucími se od ulice Bašty až k Husově ulici nabízí nejen historickou cestu, ale také zelený únik v městském prostředí.

Slavnostní pocta v Trutnově

Přesuneme-li pozornost na trutnovské bojiště, další dojemný příběh vypráví obelisk na Šibeničním vrchu. Tento 17 metrů vysoký pomník připomíná vítězství Rakouska nad Pruskem v konfliktu z roku 1866. Obelisk není pouhým kamenným sloupem, ale jeho součástí je krypta s ostatky generála Gablenze a ze svého vrcholu, na který vede točité schodiště, nabízí také panoramatický výhled na bojiště.

Lichtenštejnská krajina monolitů

Móda vztyčování obelisků se na lichtenštejnská panství v Rakousku a na Moravě rozšířila na přelomu 18. a 19. století. Jeden pozoruhodný příklad, vztyčený v roce 1798, dodnes stojí v anglickém parku u Nových Zámků. Připomíná mírovou smlouvu mezi Rakouskem a revoluční Francií v Campo Formio. Historická značka nejen symbolizuje mír, ale také zkrášluje šlechtickou krajinu, v níž se nachází.

Připomínka novodobých obětí

Ne všechny obelisky odkazují na starověk nebo středověk. Obelisk na pražské Invalidovně vypráví novější příběh o hrdinství. Je poctou dvaceti vojákům, kteří se v roce 1890 utopili při pokusu o záchranu důležité vojenské infrastruktury během povodní. Pomník je střízlivou připomínkou obětí, které přinášejí obyčejní vojáci v dobách nečekaných krizí.

Strážci historie

Obelisky po celém světě stále slouží jako strážci historie, od starověkých písků Egypta až po rozmanité krajiny Evropy i mimo ni. Každý obelisk vypráví jedinečný příběh o kulturním významu, moci a lidské touze připomínat minulost v kameni.

Zdroje: brnenska.drbna.cz, pruvodce-strazskem.cz, kudyznudy.cz