Význam Žatce v oblasti chmelařství nemá obdoby, nachází se zde největší chmelařská oblast na světě, největší klimatizovaný sklad chmele na světě a nejrozsáhlejší chmelařské muzeum. K jeho věhlasu přispívá i to, že se v Žatci konají nejstarší chmelové slavnosti v EU.
Významným oceněním jedinečnosti kulturní krajiny je skutečnost, že historické centrum Žatce a jeho chmelařské oblasti získaly v září 2023 status světového dědictví UNESCO, což je poprvé na světě pro jakoukoli chmelařskou lokalitu.
Chmelařské dědictví
Žatec je po staletí synonymem chmele, klíčové suroviny pro výrobu piva, která městu přinesla mezinárodní věhlas. Centrum města, chráněné jako památková rezervace, je ukázkou architektonických zázraků a přetrvávajícího ducha komunity, která je s pěstováním chmele hluboce spjata. Svědectvím klíčové role Žatce ve zpracování chmele a obchodu s ním je průmyslová čtvrť Pražské předměstí z 19. století, v níž se nachází vysoká koncentrace budov věnovaných pivovarnickému řemeslu.
Odkrývání minulosti
Na náměstí v Žatci, blízko morového sloupu, byl 1. dubna 2001 objeven starobylý hrob z 3. století př. n. l. Spolu s kosterními pozůstatky byla nalezena také hliněná nádoba o objemu 0,49 litru a malá hliněná destička se sedmi zářezy, což pravděpodobně představuje nejstarší dochovaný pivní účet, čímž se tento člověk stává nejstarším známým pivařem na světě.
Region okolo Žatce byl známý pěstováním divokého chmele již v pradávných časech, což potvrdily analýzy. Stejně tak u unikátního nálezu bylo zjištěno, že nádoba obsahovala koncentrovaný chmelový extrakt, což starověký nález výrazně odlišuje od jiných podobných objevů. Vědecká komunita proto pro kostru vytvořila označení Homo Lupulus (člověk chmelový). Místní obyvatelé svému prapředkovi brzy začali říkat „Lojza Lupulín" jako projev vřelosti a uznání jeho odkazu v historii pivovarnictví.
Pocta tradici
Na počest pozoruhodného objevu bylo v Žatci zřízeno Muzeum Homolupul, které se nachází v historické husitské baště. Muzeum je oslavou civilizace Homolupulů, komunity, která prosperovala mezi chmelnicemi a významně přispěla do světa pivovarnictví. Návštěvníci muzea mohou vzdát hold pozůstatkům nejstaršího sládka a prozkoumat odkaz civilizace, která zanechala nesmazatelnou stopu v historii chmele a piva.
Moderní poutní místo
Mezi nesčetnými atrakcemi Žatce vyniká Chrám chmele a piva, který je moderní poctou úctyhodné tradici města. Památka, která vznikla nápaditou přestavbou bývalých skladů chmele v letech 2009 až 2012, je oslavou umění a vědy o pěstování chmele a vaření piva.
K nejzajímavějším bodům patří Chmelový maják, který nabízí panoramatický výhled na okolní chmelnice, a Labyrint chmelových stohů, jehož cílem je zaujmout a poučit návštěvníky o složitostech zpracování chmele.
Časomíra s příběhem
Mezi šesti funkčními orloji v České republice vyniká chmelový orloj v Žatci. Ciferník hodin zdobí motivy znázorňující cyklus pěstování a sklizně chmele, přičemž tradičních dvanáct apoštolů nahradilo dvanáct hracích karet. Kostra se zvonkem, připomínající staroměstské hodiny, dodává orloji hravý a zároveň tajemný nádech.
Nejmenší chmelnice světa
V historickém centru Žatce se na ploše pouhých 70 m² rozkládá maličká chmelnice. Miniaturní záhonek, založený v roce 1967, slouží jako dojemná připomínka chmelařského dědictví města. Jedná se nejspíše o nejmenší chmelnici na světě, ale její význam pro kulturní a historický příběh Žatce je nevyčíslitelný.
Zdroje: madrid.czechcentres.cz, muzeumzatec.cz, hauzi.cz