Pozoruhodná přestavba proměnila původně nevábné místo v architektonický skvost, který ohromil i moderátora pořadu Grand Designs – Velkolepý design – Kevina McClouda.
Kevin McCloud, známý svými upřímnými hodnoceními, původně označil vodárenskou věž za "ošklivou hrubou stavbu". Později však svá slova pozměnil, když byl svědkem toho, jak se Del Tufova vize stala skutečností. Konečný výsledek, stavba obložená sklem a zinkem, si vysloužil místo v jeho trojici nejlepších projektů z celé přehlídky.
Plánovaná demolice
Cesta k vysněnému domu začala, když manželé koupili na pozemku viktoriánskou chatu s názvem West Lodge. Byl to jejich právník, kdo navrhl prozkoumat historii vodárenské věže před její demolicí. K jejich překvapení věž navrhl uznávaný architekt Edwin Lutyens, který je zodpovědný za ikonické stavby, jako je londýnský Cenotaph. Věž zásobovala vodou nedalekou Great Maytham Hall – právě to místo, které inspirovalo klasickou dětskou knihu Frances Hodgson Burnettové "Tajná zahrada".
Vize, která změnila vše
Bruno, sochař v důchodu, a Denise, obchodnice se starožitnostmi, se rozhodli West Lodge prodat a pustit se do ambiciózního projektu přestavby vodárenské věže na svůj budoucí domov. Obrátili se na architekta Dereka Briscoea z Tunbridge Wells, na kterého zapůsobila jeho úspěšná přeměna betonového bunkru v Chislehurstu.
"Když jsme viděli Derekovy plány domu, byli jsme unešeni," řekl Bruno. "Dokonale vystihoval všechny naše představy."
Stavba nového domu trvala 11 měsíců a přišla na přibližně 300 000 liber. Zrekonstruovaná vodárenská věž se nyní může pochlubit třemi ložnicemi, dvěma koupelnami, kuchyní, jídelnou, obývacím pokojem a technickou místností, a to vše se rozkládá na téměř jeden a půl akru pozemku. Cesta však nebyla zdaleka jednoduchá a manželé museli během stavby přinášet oběti.
"Měli jsme dva karavany, jeden pro sebe a druhý pro naše čtyři psy," zavzpomínal Bruno. "Bylo to dost ponuré období a už bych to nechtěl zažít znovu."
Unikátní výhledy a dobrodružství
Všechny oběti však ustoupily do pozadí, jakmile v dubnu 2006 vstoupili do svého vysněného domu. Bruno popsal jejich dům jako harmonické splynutí s krajinou, které odráží jeho okolí. "Je to trochu jako obrovský dům na stromě a je ideální pro každého, kdo miluje venkov a chce zažít dobrodružství," dodal. "Z každého okna je výhled a o noci ohňů a na silvestra můžete sledovat ohňostroje z celého okolí, dokonce až z Hastingsu."
V roce 2017, když Denise a Bruno Del Tufovi uvažovali o odchodu do důchodu, učinili těžké rozhodnutí dát svou jedinečnou nemovitost na prodej.
Vodárenská věž v Rolvendenu je nejen svědectvím vize manželů Del Tufových, ale také připomínkou toho, že s kreativitou, odhodláním a trochou odvahy lze jakoukoli stavbu, byť se zdá být neperspektivní, přerodit v krásnou a funkční nemovitost.
Zdroje: idnes.cz, granddesignsmagazine.com, kentonline.co.uk