Náhoda ve prospěch vědy
Vědcům při bádání nejednou pomohla náhoda nebo i nehoda. Tak nějak obojí přispělo k tomu, že se lékařům poprvé v historii podařilo zaznamenat a naskenovat umírající lidský mozek. „Byla to naprostá náhoda,“ řekl neurochirurg A. Zemmar z Louisvillské univerzity. „Neměli jsme žádný experiment ani záznam mozkových signálů v plánu,“ dodal. Jak se to stalo? On a jeho tým kontrolovali stav 87letého pacienta s epilepsií pomocí EEG přístrojů. Ten však během vyšetření dostal infarkt a zemřel. Přístroje ale stále pracovaly a dál zaznamenávaly aktivitu mozku. Následná zjištění byla pro lékaře ohromující…
Co se děje v mozku během posledních okamžiků života?
Lékaři podrobně zkoumali celý záznam EGG, který ukázal, co se v mozku odehrálo. „Zjistili jsme, že v posledních 30 sekundách, kdy ještě srdce pracuje a prokrvuje mozek, ale i 30 sekund poté, co se zastaví, se v mozku odehrává téměř stejný vzorec. To nás zcela ohromilo," řekl doktor Zemmar. Znamená to, že mozek funguje stejně i chvíli po té, kdy je člověk prohlášen za mrtvého. A nejen to. Rytmické vzorce neuronové oscilace v posledních chvílích života, ale i krátce po smrti jsou stejné, jako když člověk sní, vybavuje si vzpomínky nebo medituje. Podle Zemmara to odpovídá i zážitkům lidí, kteří přežili svou smrt a říkají, že se jim skutečně v mžiku promítnul před očima celý život. I to naznačuje, že v posledních chvilkách člověk vzpomíná na život, který mu v té chvíli končí.
A vědecký přínos?
Svou studii z roku 2016 Zemmar s týmem publikovali teprve nedávno. Čekali několik let na další porovnávací výzkumy. Bohužel se dosud nepodařilo žádný jiný záznam posledních vteřin živého mozku pořídit. I to ukazuje, jak je ten jejich jedinečný. Upozorňují, že na základě jedné studie nelze vyvozovat konečné závěry. Pro porovnání měli jen testy na potkanech z roku 2003, u kterých byla zaznamenána stejně vysoká aktivita mozku 30 vteřin před tím, než jim přestalo bít srdce i třicet vteřin poté. „Podobnost mezi studiemi je ohromující,“ řekl Zemmar a doufá, že tento případ může "otevřít dveře dalším studiím o posledních okamžicích života“. „Kdybych měl přeskočit do filozofické roviny, spekuloval bych, že pokud mozek provádí retrospektivu, pravděpodobně by vám rád připomněl spíše dobré věci než ty špatné," uvedl Zemmar. Podle něho je to nesmírně důležité pro pozůstalé. „…mohlo by být velkou útěchou vědomí, že jejich blízký ve chvíli odchodu nepociťuje bolest, ale znovu prožívá nejkrásnější chvíle svého života.“
Zdroje: alienradar.net, www.bbc.com, www.nbcwashington.com
